HR Excellence in Science

Zde můžete položit dotaz - pokud budeme znát odpověď, rádi ji zveřejníme na stránkách. 

K dotazu připojte, prosím, svůj mail - na ten vám bude zaslána zpráva o odpovědi. Dotazy bez mailového kontaktu nebo vulgární dotazy nebudou zpracovány :-)

Vyhledat dotaz:

SARS-CoV-2 a roušky

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobry den,
chcel opytat, ci je zname s akou pribliznou pravdepodobnostou je mozne sa nakazit virusom SARS CoV 2 pri kontakte 2 osob v interieri s prekrytymi tvarami ruskom pri vzajomnej vzdialenosti 1 meter po dobu cca 1 hodiny ak je jedna z tychto osob nakazena.
Tiez by som sa chcel opytat na riziko nakazy za rovnakych podmienok v exterieri.
Za Vasu odpoved vopred dakujem
S pozdravom
Marek Adamczak

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

 

            tuto problematiku u nás přímo nezkoumáme, ale můžeme se opřít o vědecké studie kolegů v oboru. Jednoduchá odpověď by byla, že v exteriéru je pravděpodobnost nákazy obecně daleko nižší, ale konkrétní pravděpodobnost vám zcela určitě nikdo nevyčíslí. Nejen proto, že problematika není dosud úplně ideálně prozkoumaná a různé studie dávají různé výsledky, ale závisí i na řadě konkrétních faktorů (materiál roušky, je-li nasazena dobře, intenzita infekce, konkrétní virus, fáze infekce, apod.). Rozhodně ale je dobře, že nakažená osoba má roušku – jednak to dokládají některé současné případové studie (např. [1]) a jednak to naznačují i experimenty, které pozorovaly podstatné snížení množství vdechnutých virů (nebo mikrokapének), pokud zdroj infekce měl na sobě roušku (např. [2]). A to dokonce i v případě, kdy měl roušku pouze nakažený! Platilo to ovšem jen v případě, že v daném prostoru bylo umožněno alespoň nějaké proudění vzduchu.

Obecně je ale takovýchto studií zatím málo, a většina ostatních se zaměřuje buď pouze na testování  schopnosti roušek ochránit zdravého člověka nebo srovnání stejného efektu roušky s efektem respirátoru. V obou případech “zdroj infekce” roušku nemá a v obou případech roušky nedopadají dobře – tj. zdravého člověka chrání (jeho) rouška jen minimálně, pokud je vystaven přímo proudu “virových částic” (tj. zdroj infekce nemá roušku). Ostatně právě proto se při současné situaci vyžaduje, aby roušku nosili všichni jedinci – roušky nechrání své nositele před viry, ale naopak chrání druhé lidi před případnými viry nositele roušky. Vzhledem k tomu, že patrně řada případů infekce SARS-CoV-2 probíhá bezpříznakově nebo jen s mírnými příznaky, a taky vzhledem k nemožnosti otestovat v krátké době všechny jedince, je kompromisní řešení nošení roušky všemi. Bez ohledu na to, že i toto má svoje rizika (např. infekce při neodborném sundávání roušky) a rozhodně by to nemělo vést k falešnému pocitu bezpečí – i když všichni mají roušky, stále je možnost se od nich nakazit. Víte-li, že jste byl v blízkém kontaktu s nakaženou osobou a pociťujete-li nějaké příznaky, je dobré omezit kontakt s druhými lidmi a v případě zhoršení příznaků informovat (telefonicky) svého lékaře popř. vyhrazené kontaktní pracovníky hygienických stanic.

S přáním lepších dnů, pokud možno bez virů, Ondřej Lenz

 

Důležitá poznámka: roušky samozřejmě brání přenosu jen pokud jsou nasazeny správně. Rouška nezakrývající nos (pouze přes ústa), vlhká rouška, nebo rouška používaná déle než 2h (látkové nutno poté vyvařit v horké vodě) je neúčinná a může mít naopak i negativní vliv na vaše vlastní zdraví (např. množení mikroorganizmů ve vlhké, nevyvařené roušce, apod.).

 

Odkazy:

[1] COVID-19 : Face Masks and Human-to-human Transmission (2020). Influenza and other respiratory viruses. https://doi.org/10.1111/irv.12740

 

[2] Quantifying exposure risk: Surgical masks and respirators (2010). American Journal of Infection Control 38 (7): 501-508. https://doi.org/10.1016/j.ajic.2010.06.002

Vosa bojovná

Datum: | Autor odpovědi: Bezděk Aleš, Ing. Ph.D.

Již 5 let se zabývám (jsem žák gymnázia, jen koníček) společenskými vosami a narážím na menší (10-14mm), vůči ostatním vosám velice agresivní vosu. Nelze ji spolehlivě určit, jelikož vzhledu jednotlivých poddruhů ostatních vos se nemohu dopátrat a tak nevím, který poddruh to je, nebo jestli jsem objevil novou vosu. Setkal jsem se s ní na Sedlčansku, ale i na mnoha jiných místech v České republice. Má několik "poddruhů", které řadím do jednoho druhu "Vosa bojovná". Některé varianty se podobají vose obecné nebo útočné, jedna dokonce pavose rakouské (ta je snad nejbojovnější, ale kresba na zadečku je mírně odlišná a výraznější, varianty plynule přecházejí do kresby v. útočné), ale pár z nich se nepodobá ničemu. Byl to (snad) vrchol mojí opovážlivosti uveřejnit na BioLib jednu z variant jako vosu bojovnou s poznámkou, že taxon je pracovní.:) I když má jisté nedostatky, co se týče latinského jména nebo početnosti kolonií, jelikož jsem na žádné hnízdo nenarazil. Nemusí to znamenat, že se jedná jen o pavosu která hnízda nemá, sám jsem v životě neviděl hnízdo dlouholebých vos kromě v. norských, tak je možné, že někde to hnízdo najdu. Kdyby tak doplním informace (typ hnízda, přibližné množství dělnic,...) I kdyby se ukázalo, že se jedná o několik poddruhů jiných vos, asi bych se přimlouval k vytvoření nového druhu vzhledem k víceméně společným "způsobům" těchto vos, které jsou zvláštní (podporují dominanci druhu na krmítku, ovšem společně s úmrtností, pokud se silnější protivník moc brání). Měl bych ještě vosu černou, ale tu si zatím nechám.:) S dotazem už jsem se obrátil na stránku prirodovedci.cz, přemýšlel jsem i o e-mailu na entu@entu-cas, ale když jsem tu našel takovou možnost, jsem si řekl, že to tady snad někdo vyřeší(?). Děkuji za odpověď.

Obrázek: https://www.biolib.cz/cz/image/id351363/?viewaddata=1

Zobrazit odpověď

V ČR se vyskytují dva rody vos, jejichž jednotlivé druhy se podle fotek poznávají špatně. Jde o rod Dolichovespula (tzv. dlouholebé vosy, mají krátký generační cyklus a nadzemní hnízda), u nás jich žije 5 druhů. Pak máme rod Vespula (tzv. krátkolebé vosy, dlouhý generační cyklus, hnízda spíše podzemní, vzácně nadzemní). Se kterým druhem vosy se setkáváte (a kterému druhu říkáte vosa bojovná) se nedá podle vašeho popisu poznat. Fotka na Biolibu je bohužel z nevhodné pozice, vyfocený je hlavně zadeček vosy, hlava není vidět vůbec. Ideální by bylo, pokud byste pár exemplářů vaší "vosy bojovné" ulovil a poslal k determinaci specialistům. Můžete si ji zkusit určit i sám třeba podle nedávno vydaného fotografického atlasu Blanokřídlí České republiky 1 (Macek a kol., 2010, Academia Praha), ale identifikace podle fotek bude vždy spíše odhad nez přesné určování. Existuje i klíč na určování zástupců čeledi Vespidae ve střední Evropě (Dvořák a Roberts, 2006, Key to the paper and social wasps of Central Europe; Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, vol. 46, pp. 221-244), tato práce je volně ke stažení na adrese: http://www.aemnp.eu/PDF/46_0/46_0_221.pdf

Pokud ani tyto příručky nepomohou, tak bych vám poradil kontaktovat přímo Libora Dvořáka, který se u nás vosami zabývá.

Kutilka asijská

Datum: | Autor odpovědi: Bezděk Aleš, Ing. Ph.D.

Dobrý den,
už druhým rokem k nám domů lítá kutilka, nejspíš asijská a dělá nám na nábytku a peřinách hliněná hnízda. Kdybychom se ráno nevzbudili mezi pavouky (z rozlehnutého hnízda), tak o ní ani nevíme :) Chtěla bych se zeptat, jestli je člověku nějak nebezpečná...dceři začala dělat hnízda na polštáři vedle hlavy a trošku mě zatrnulo, kdyby ji přilehla...je schopná použít žihadlo? Další otázka je jak asi dlouho jí trvá, než to hnízdo vyrobí, nanosí pavouky a uzavře? A za jak dlouho se pak z larvy uvnitř vylíhne nová kutilka? Moc děkuji za odpověď, moc informací jsem nenašla.
Helena

Zobrazit odpověď

Podle vašeho popisu to opravdu vypadá na kutilku. Nejpravděpodobnější je kutilka asijská (Sceliphron curvatum), ale mohla by to být i kutilka jižní (Sc. destillatorium). Kutilka asijská není domácí druh naší fauny, její původní areál výskytu zahrnuje střední Asii a Indii. Do Evropy byla zavlečena patrně dopravou na počátku osmdesátých let 20. století. Úspěšně se aklimatizovala a dnes je to alespoň ve střední Evropě hojný druh. Evropská populace je výhradně synantropní, tedy žije ve společnosti člověka. Samičky kutilky staví svá hliněná hnízda uvnitř bytů, na půdách, v garážích, často za knihami v knihovnách, v úložném prostoru nábytku, na zdech a podobně. Jednotlivé hliněné buňky obsahují vždy několik paralyzovaných pavouků a jedno vajíčko kutilky, ze kterého se časem vylíhne larva, která se pavouky živí, poté se zakuklí. Nová dospělá kutilka se z hliněné buňky prokouše ven.

Samička kutilky má sice žihadlo (používá ho k omráčení pavouků), ale zatím jsem nezaznamenal případ, že by bodla člověka. Jak dlouho staví kutilka hnízdo – tuhle informaci jsem nikde nenašel, předpokládám, že to bude několik málo týdnů. Kutilka totiž nestaví jenom jednu hliněnou buňku, ale těch buněk bývá vedle sebe hned několik, třeba deset nebo i více. U nás má kutilka jednu generaci za rok, takže z nyní vytvořené buňky se dospělá kutilka vylíhne na jaře příštího roku.

Kutilka není nijak chráněna (tedy zákonem), takže hnízdo je možné odstranit mechanickou likvidací. Hotové hnízdo je také možné velmi opatrně odlepit a přenést jinam, larvy by to mohly přežít. Jak zabránit kutilce, aby si nestavěla hnízdo na stejném místě není lehké - to místo si vybrala kutilka, takže ji přijde nějakým způsobem atraktivní/vhodné pro stavbu hnízda. Ulovit kutliku a odvézt ji do vedlejší vesnice je určitě taky řešení... :)

Klíšťata - upřesnění nejlepšího způsobu vyndání

Datum: | Autor odpovědi: Kotková Michaela, RNDr.

Dobrý den,dotaz na nejlepší způsob vyndání klíštěte mne inspiroval k upřesnění. Nás na kursu první pomoci učili, že důležité je klíště co nejrychleji odstranit, než začne do rány "slintat" (kvůli ovlivnění srážlivosti krve?). Slinné žlázy má prý na zadečku, proto je primární odstranění, třeba seškrábnutím, i za cenu, že se přetrhne. To už by zadeček se slinnými žlázami byl stejně ze hry a hypostom při nejhorším vyhnisá. Jaký je váš názor? Děkuji.

Zobrazit odpověď

Názor "seškrábnout klíště i za cenu utržení zadečku" je v podstatě správný. Hlavička opravdu vyhnisá a odstraněním zadečku tak nedojde k přenosu případného patogena. Nejlepším způsobem odstranění klíštěte je ovšem vytažení pinzetou včetně hlavičky případně vyviklání. Otáčení klíštěte po nebo proti směru hodinových ručiček je nevhodné, protože klíště nemá závit. Navíc, používání olejů pro údajně snadnější vynětí klíštěte rozhodně nedoporučuji, protože se klíště začně dusit a vylučovat již nasátou krev zpět do rány. V tom případě může dojít k přenosu patogů, je-li klíště infikované.

Kukly v blátě na zdi

Datum: | Autor odpovědi: Erhart Jan

Na zdi jsme našli přilepené hliněné placky i velikosti dlaně. Jednu menší jsem odloupl a byly v ní kukly vedle sebe cca 3 cm velké.

Zobrazit odpověď

Jedná se o kukly kutilky rodu Sceliphron. V Budějovicích byly zaznamenány už oba druhy: S. curvatum (kutilka asijská) a S. destillatorium (kutilka jižní). Druhý druh je větší a vzácnější. K hnízdění oba druhy preferují místa chráněná před deštěm.

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice
Datová schránka: r84nds8

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)

NAJÍT PRACOVNÍKA

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×