Vážená paní Vytisková,

Vaše otázka se z větší části týká spíše medicíny než vědy, ale jelikož obě oblasti jsou dost propojeny a naše zkušenosti s klíšťaty a jimi přenášenými patogeny jsou dost rozsáhlé, odpovíme aspoň na tu část otázky, která se týká vědy.

V poslední době se aktivita klíšťat zvýšila a mírné klima, které teď máme v Česku a celé Evropě, vedou k tomu, že je možné setkat se s klíštětem už i v únoru a dokonce i v lednu. Po kousnutí klíštětem potřebují patogeny, které klíště přenáší, nějaký čas pro přesun do hostitele. Mezi klíšťaty přenášené patogeny, které jsou nejvýznamnější pro zdraví člověka, patří virus klíšťové encefalitidy a spirochety způsobující lymskou boreliózu (LB). Když mluvíme o spirochétách, myslíme tím velký komplex příbuzných spirochét (dnes je jich známo 23 druhů), které se vyskytují po celém světě. Jde o spirochéty komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Z 23 známých druhů je dnes alespoň 7 spojeno s nemocemi u lidí, a všec 7 druhů se hodně vyskytuje v České republice. Kožní reakce po kousnutí klíštětem jsou většinou spojeny s infekcí Borrelií afzelii, nemusí ale vznikat vždycky. To, co popisujete Vy, neuroborelióza, je ve většině případů spojena s infekcí Borrelií garinii (nebo Borrelií bavariensis). Zmiňovaný druh spirochét je znám tím, že poškozuje nervovou soustavu člověka, je těžko detekovatelný, pokud se symptomy neuroboreliózy nestanou zřejmé, a průběh onemocnění napodobuje i ostatní nemoci nervové soustavy, které nemusí nezbytně být spojené s lymskou boreliózou. Je dobře známo, že antibiotika zabíjejí borelie v raném stádiu infekce, jsou účinné proti replikujícím se formám spirochét (případ vzniku rychle viditelného kožního projevu LB). V případě neuroboreliózy je možné, že spirochéty pod vlivem imunitního systému člověka změní svou morfologii a je také možné, že ty alternativní formy bakterií budou více odolné vůči působení antibiotik. Více Vám poradí doktor, který se vyzná v neuroborelióze. Bohužel, i když antibiotika zabíjejí replikující se spirochéty, není známo, jak dlouho zbytky mrtvých spirochét přetrvávají v krvi postiženého pacienta a jakou škodu napáchají. Nevíme o žádném způsobu odstranění mrtvých borelií z organismu, nejspíše proto, že žádný neexistuje. Vědecké články pojednávají o možnosti propojení autoimunitních onemocnění se zbytky mrtvých bakterií přetrvávajících v organismu. Ale bohužel žádná jednoduchá odpověď v tomto smyslu na Vaši otázku neexistuje.

13. dubna budou přední vědci ze Spojených států prezentovat na online setkání objevy v oblasti diagnostiky a léčení LB, vývoji nových antibiotik a role ko-infekcí na zdraví člověka. Při registraci (zdarma) na tento seminář získáte přehled o nových výsledcích v této oblasti a třeba i odpovědi na Vaše otázky. Odkaz na seminář je zde https://livlymefoundation.org/conference/

Dobrý den,

možná vás moje odpověď na vaši otázku překvapí, ale myslím si, že jste dostatečně šikovná na to, abyste byla schopna sestavit květní vzorec dvou zmíněných čeledí sama. Neberte to prosím jako nějaký nezájem nebo povýšenost, ale právě naopak, jako člověk, který zároveň částečně vyučuje naprosto chápu, že důvodem pro zadání Vašeho školního projektu bylo to, abyste si tvorbu květních vzorců procvičila (pochopila a zapamatovala) - nikoliv dostala naservírované na stříbrném podnose. Věřím, že čas vynaložený na pochopení a vlastního dohledání informací určitě bude k dobru i u maturity ;-)

Květní vzorce jsou jen zjednodušenou charakteristikou květu pomocí symbolů a čísel, návod na jejich tvorbu jste se zcela určitě učili, případně lze dohledat na Wikipedii (nebo jinde na internetu), kde jsou zároveň dostupné docela podrobné textové charakteristiky květů vámi hledaných čeledí. Pokud je nenajdete tam, lze doporučit návštěvu knihovny a zapůjčení nějakých botanických klíčů.

DODATEK:

Abych vás neodkazoval pouze na Wikipedii (byť tam lze opravdu zmiňované informace najít), připravili jsme v mezičase alespoň nějaké jednoduché shrnutí toho, jak zmiňovaný květní vzorec vytvořit, a zveřejnili ho taktéž na Facebooku Biologického centra (viz tlačítko níže). Doplňující informace najdete buď tam nebo pod obrázkem zde:

Zobrazit na Facebooku

Postup použití:

V chytrých knihách nebo na Wikipedii/internetu najdete popis květu s uvedenými údaji, a ty pomocí karty pouze převedete do písmenek a čísel. Zakrnělými orgány, občas uváděnými v textu, se v tomto případě nemusíte zabývat (ve zjednodušené verzi se neuvádí, využití mají spíše jen pro botanické experty). Pokud bude někde více různých možností, které nejdou vyjádřit jednoduše podle karty (zejména u čeledí), tak je oddělíte buď čárkou nebo slovem "nebo" - příklad: "K5 C5 nebo C(5) G(3) nebo G(2)".

Za tým BC, Ondřej Lenz

Dobrý den,

V poslední době se častěji objevují případy, kdy některé druhy mnohonožek hromadně migrují a shlukují se v blízkosti domů, nebo dokonce zalézají dovnitř. Mnohonožky jsou víceletí živočichové, zpravidla potřebují dva až tři roky k dosažení dospělosti a tedy i k tělesné délce 2-3 cm. Během života se jejich tělesné rozměry postupně zvětšují. Jsou to živočichové, kteří se živí většinou odumřelou rostlinnou hmotou, tlejícím listím, dřevem a mikroflórou, která na takovýchto materiálech roste. Vlhké spadané listí, zahnívající organika, trouchnivé dřevo jim slouží zároveň jako prostředí pro úkryt. Proč se čas od času dají (většinou dospělejší jedinci) do hromadných tahů, není bohužel dobře známo. Může to souviset s vyhledáváním potravy, vlhčích a příhodnějších míst se snižující se teplotou.

Pokud mají kolem domu nebo na zahradě dostatek stabilně vlhkých úkrytů (listí, trouchnivé dřevo), budou přítomny častěji a jejich migrace se mohou opakovat. Pokud migrující jedinci narážejí na nějaké překážky (okraje zdí, kamenné lemy apod.), shlukují se tu často ve větších počtech. Pokud najdou cesty jak prolézat i do domů, využívají toho. Neškodí, ale jejich masová přítomnost může být někomu nepříjemná. "Boj" s nimi je trochu obtížný, nevyplácí se používat nějaké insekticidy, postřiky. Lepší řešení je mechanicky je sbírat, smést a nějak vhodně mechanicky likvidovat. Stejně tak je dobré zkontrolovat nejbližší okolí domu a zrušit jejich možné úkryty.

Dobrý den,

Na Vaši otázku přikládáme odpověď dvou kolegů, Jiřího Kubáska a Martiny Vašutové.

RNDr. Jiří Kubásek, Ph.D.

Pojem "výtrus" je velmi široký, těžko definovatelný a nějaký typ klidových/rozmnožovacích útvarů tvoří většina houbových organismů, jak se ukazuje, a je naopak jen málo druhů, u kterých se to ještě neprokázalo. Podobně známe spoustu druhů, které se množí hlavně nepohlavními sporami (konidie a podobné), ale většinou i tyto druhy někdy sexuální proces a tvorbu pohlavních výtrusů provádějí, protože je to v rámci rekombinace genů užitečné. Jen to může být těžké pozorovat...

Mgr. Martina Vašutová, Ph.D.

Záleží na tom, jak chápe zoospory zoosporických hub. Ale ony se většinou cystují, tak to by se asi zase mohlo označovat jako "spory".

Pak možná nějaké kvasinky, u kterých není známa pohlavní fáze (v té tvoří taková divná vřecka se sporami).

Ve staré literatuře existovala skupina anamorfních hub - Agonomycetes, kam patřila sterilní mycelia bez tvorby konidií (Sclerotium, Rhizoctonia, Rhizomorpha, Cystocoleus, Racodium), ale to byl spíše nedostatek dat v premolekulární éře.

Takže nevím o tom, nedávalo by to smysl.

Dobrý den, tímto typem chemie se na Biologickém centru nezabýváme, každopádně oxybenzon je jiná látka než butyl methoxydibenzoylmethan, známý též pod názvem avobenzon, byť jsou si "chemicky podobné":

Molekula oxybenzonu

Molekula avobenzonu

Co se týče jejich účinků na lidský organizmus, popř. povolené koncentrace v kosmetice nebo povinnost uvádění na výrobcích, můžete se zkusit zeptat ve Státním zdravotním ústavu, kde mají i Národní referenční centrum pro kosmetiku. Co se týče dotazů na strukturu, vlastnosti a názvy podobných molekul, odkazujeme na Ústav organické chemie a biochemie AV ČR.

Za tým BC

   Ondřej Lenz

Dobrý den,

váš dotaz obsahuje celou řadu problémů, kterými se přímo na Biologickém centru nezabýváme, přesto zkusíme alespoň odkázat na to, co je dosud známo, a případně dále správně nasměrovat (viz odkazy níže).

Pokud jsem dobře pochopil vaši teorii, tak dinosauři nevymřeli na následky dopadu asteroidu, ale prostým nedostatkem kyslíku (resp. snížením jeho koncentrace ve vzduchu) a jevy způsobené dopadem asteroidu na ně neměly absolutně žádný vliv. Toto snížení kyslíku bylo podle vás dáno vymřením nějakého druhu (druhů) fotosyntetizujících organizmů – to mi přijde jako „vyrážení klínu klínem“: co tedy způsobilo ono vymření/omezení fotosyntetizujících druhů?

O vymírání (nejen) dinosaurů a jeho přesné příčiny u konkrétních druhů se dosud vedou spory – jisté ale je, že před cca 66 milióny let dopadl do oblasti Mexického zálivu asteroid o průměru cca 10km. Prokazuje to celá řada měření včetně vrstvy bohaté na prvek iridium v geologických vrstvách z této doby téměř na všech místech naší planety, stopy po jeho dopadu lze v Mexickém zálivu najít dodnes. Dopad takovéhoto tělesa ovlivnil samozřejmě celou planetu: od intenzivních, rozsáhlých požárů, přes zvýšení obsahu CO2 a sirných sloučenin v atmosféře, jejímu zatemnění díky vyvrženému „prachu“, přes následnou „impaktní zimu“, až třeba po kyselé deště a následné změny pH v oceánech.

To zcela určitě ovlivnilo nejen fotosyntetizující druhy (a druhotně tak obsah kyslíku v atmosféře), ale i všechno ostatní včetně dostupnosti potravy nebo úkrytu. Na konci druhohor (cca těch 66 mil. let zpátky) totiž z fosilních záznamů nezmizeli „náhle“ pouze velcí dinosauři, ale také celá řada rostlinných a živočišných druhů, a to včetně velkého množství druhů savců (na některých místech to bylo až 93% tehdejších savčích druhů – např. na území Severní Ameriky)! Problém vymírání před 66 milióny let se tedy netýká „jenom“ dinosaurů, ale opravdu všeho živého. Současné studie odhadují, že vymřelo až 85% všech tehdy existujících druhů na Zemi.

Co se týče velikosti dinosaurů, tak ne všichni byli obrovští. Celá řada druhů byla po celou dobu éry dinosaurů docela malá a řada malých dinosaurů vyhynula také. Potomky jiných druhů dinosaurů naopak vidíme na Zemi i dnes (ptáci). Navíc dinosauři se na Zemi objevili už v období relativně nízkého zastoupení kyslíku, a i když výskyt gigantických forem koreluje s jeho vyšší hladinou, jednoznačná příčinnost zatím prokázána nebyla (narozdíl například od případů gigantického hmyzu v prvohorách). Všichni dinosauři měli velmi efektivně fungující dýchací systém, podobný spíš ptačímu než savčímu a i v časech gigantických dinosaurů byl obsah kyslíku stále nižší než je dnes. Podle řady prací by velké dinosaury nemusel omezit ani výrazně nižší obsah kyslíku ve vzduchu, ale to už jsme na půdě vědeckých spekulací.

Souhrnem:

• asteroid před 66 mil. let skutečně dopadl
• dopad jednoznačně ovlivnil podmínky na celé planetě
• v daném období zmizelo z fosilních záznamů podstatné množství druhů bez ohledu na jejich velikost
• příčina vyhynutí velkých dinosaurů (a dalších 85% druhů) tak bude zcela jistě mnohem komplexnější než pouze „jednoduché“ snížení hladiny kyslíku, které i tak bylo velmi pravděpodobně vyvoláno dopadem asteroidu

Za tým BC, Ondřej Lenz

Další informace:

• detaily o důkazech dopadu určitě poskytnou kolegové z Astronomického nebo Geofyzikálního ústavu
• detaily o fungování dinosauřích těl a případném vlivu kyslíku by mohli poskytnout kolegové z Ústavu biologie obratlovců
• detaily o vymírání a fosilních datech by mohli znát paleontologové z Geologického ústavu.
• dobré základní informace o vymírání v češtině (i se zdroji) lze nalézt na Wikipedii

Dobrý den,

u všech vakcín probíhá vždy výroba na “biologické” bázi – vždy jsou použity nějaké laboratorní buňky, které vyrobí příslušnou “formu” toho samého spike-proteinu z koronaviru (ať už jenom jeho DNA, nebo nepříbuzný virus s genem pro spike-protein, nebo přímo spike-protein samotný).
Složitost celého procesu a skladovatelnost vakcín je pak dána tím, jak vakcíny fungují a jak citlivá je daná komponenta vakcíny (mRNA, DNA-virus nebo izolovaný protein).

- mRNA vakcína (Pfizer):

+ jak vakcína funguje: vakcína obsahuje mRNA v lipidové nanočástici. Buňky tuto mRNA použijí pro tvorbu spike-proteinu, na nějž zareaguje imunitní systém.

+ jak se vakcína připravuje:

• gen pro spike-protein je molekulárními technikami vložen do malých, kruhových molekul DNA – tzv. plazmidů (plazmidy jsou běžnou výbavou bakterií, které je využívají jako “doplněk” ke svojí běžné DNA)
• plazmid s genem pro spike-protein se namnoží v bakteriích Escherichia coli
• namnožený plazmid je z bakterií izolován a přečištěn, a příslušný gen pro spike-protein se přepíše molekulárními technikami do mRNA (návod na stavbu proteinu)
•  mRNA se opět přečistí a vloží do lipidových nanočástic (zde je vložení "fyzikálně-chemické", při nízkém pH kladně nabité lipidové nanočástice "obalí" záporně nabitou mRNA; při fyziologickém, neutrálním pH jsou pak lipidové částice neutrální, mRNA je uzavřena uvnitř).

- adenovirová vakcína (AstraZeneca):
+ jak vakcína funguje: vakcína obsahuje DNA gen pro spike-protein uzavřený ve virové částici. Po proniknutí viru do buňky je DNA pro spike-protein buňkou přepsána do mRNA a podle ní se vyrobí spike-protein, na nějž zareaguje imunitní systém.

+ jak se vakcína připravuje:

• gen pro spike-protein je molekulárními technikami vložen do speciálně upraveného šimpanzího adenoviru (může pronikat do buněk, ale není schopen se v nich množit)
• upravený adenovirus se namnoží do dostatečných množství ve speciálních, laboratorních, upravených lidských buňkách (HEK293T) – ty jsou geneticky upravené tak, aby se v nich virus množit mohl
•  namnožený virus je izolován z laboratorních buněk, přečištěn a připraven do vacíny

- rekombinantní vakcína (Novavax):
+ jak vakcína funguje: vakcína obsahuje spike-protein navázaný na povrchu lipidových nanočástic. Po vakcinaci imunitní systém reaguje přímo na tento protein, buňky nic nevyrábí (tato vakcína se tedy nejvíce podobá “klasickým”, proteinovým vakcínám).

+ jak se vakcína připravuje:

• gen pro spike-protein je molekulárními technikami vložen do hmyzího bakuloviru
• virus je množen v laboratorních buňkách můry blýskavky kukuřičné (Spodoptera frugiperda), buňky s virem vyrábí spike-protein koronaviru a vystavují ho na svém povrchu
• spike-protein je z hmyzích buněk izolován, přečištěn a navázán na speciální lipidové nanočástice

S přáním lepších dnů

   za tým BC, Ondřej Lenz

Odkazy:

- https://en.wikipedia.org/wiki/Pfizer–BioNTech_COVID-19_vaccine

- https://en.wikipedia.org/wiki/Oxford%E2%80%93AstraZeneca_COVID-19_vaccine

- https://en.wikipedia.org/wiki/Novavax_COVID-19_vaccine

Dobrý den, na Biologickém centru se zabýváme spíše základním výzkumem než praktickými aspekty vakcinace, nicméně můžeme vám odpovědět oficiálními doporučeními České vakcinologické společnosti, a přidat i pohled současné světové vědy:

Volba třetí, dobrovolné (avšak doporučované) očkovací dávky zavisí na několika věcech: jak dlouhá doba uplynula od očkování (popř. prodělání Covidu – pokud byl po až očkování), zda jste v nějaké “rizikové” skupině obyvatel, a jakou vakcínou jste byl očkován.
Obecně se v současnosti (prosinec 2021) doporučuje odstup minimálně 6 měsíců od prodělání Covidu nebo druhé dávky očkování. Pokud zároveň patříte do rizikové skupiny (osoby nad 65 let, chronicky nemocní, onkologičtí pacienti, pacienti s léky potlačovanou imunitou (tzv. imunosuprese), osoby po transplantaci orgánů, těhotné ženy nebo pracovníci ve zdravotnictví), doporučuje se odstup zkrátit na 5 měsíců od prodělání Covidu nebo druhé dávky očkování. Tyto doporučení platí pro všechny v ČR používané vakcíny kromě jednodávkové vakcíny Jannsen, kde je doporučeno přeočkování jinou vakcínou už po 2 měsících.

Co se týče “nutnosti” třetí dávky z pohledu vědy, zde je opět kombinace několika faktorů. Nejlepší imunitu zatím mají ti, kteří Covid prodělali a nechali se očkovat nebo naopak byli očkováni a Covid poté prodělali [1]. Toto ale neplatí stoprocentně a zcela určitě nelze říct pouze na základě prodělání Covidu – ani to totiž nezaručuje imunitu automaticky. Jak ukazují současné studie [např. 2], po prodělání Covidu vzniká přirozená a silná imunita (zatím není ale jasné, jak dlouho trvající) asi u 65% lidí. Zbývajícím 35% nakažených ale imunita buď rychle vyvane (11%) nebo dokonce nevznikne vůbec (24%). Určité vodítko by představovalo proměření protilátek nějaký čas po prodělaném Covidu, ani to ale nemusí být spolehlivé vodítko, neboť výše jejich hladiny se u každého jedince bude měnit různě rychle a ani jejich vysoká koncentrace v současnoti nemusí být znamením toho, že imunita nevyvane někdy později. Nová varianta Covidu “omikron”, která se objevila v současnosti, by mohla imunitu získanou přirozenou infekcí i vakcínami obcházet (mohla! – zatím je bohužel málo údajů na to rozhodnout jednoznačně).
Z tohoto důvodu se tedy třetí dávka vakcíny doporučuje bez ohledu na prodělání Covidu nebo hladinu protilátek, byť osoby, které Covid prodělaly a byly očkovány mají zcela prokazatelně nejlepší vyhlídky (nejmenší pravděpodobnost opětovné infekce). Současné studie ukazují, že při splnění výše uvedených podmínek by třetí dávka vakcíny neměla vadit ani osobám, které mají zatím imunitu proti Covidu silnou (ať už díky vakcínám, díky Covidu, nebo kombinaci obojího).

V případě pochybností o vhodnosti třetí dávky doporučujeme se poradit s vaším obvodním lékařem, popř. další dotazy směřovat na Českou vakcinologickou společnost nebo Ministerstvo zdravotnictví, z jejichž aktuálních doporučení (prosinec 2021) jsme čerpali.

Další odpovědi odborníků ohledně třetí očkovací dávky najdete například zde:

- https://covid.gov.cz/situace/registrace-na-ockovani/posilovaci-dodatecna-davka
- https://koronavirus.mzcr.cz/otazky-a-odpovedi-k-ockovani-2/
- https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ockovani-koronavirus-covid-19-treti-posilovaci-davka.A211201_182143_domaci_rapc

S přáním lepších dní v této nelehké době

     Za tým BC, Ondřej Lenz

Reference:

[1] Schmidt F, Weisblum Y, Rutkowska M, Poston D, DaSilva J, Zhang F, Bednarski E, Cho A, Schaefer-Babajew DJ, Gaebler C, Caskey M, Nussenzweig MC, Hatziioannou T, Bieniasz PD. High genetic barrier to SARS-CoV-2 polyclonal neutralizing antibody escape. Nature. 2021 Dec;600(7889):512-516. doi: 10.1038/s41586-021-04005-0.

[2] Wei J, Matthews PC, Stoesser N, Maddox T, Lorenzi L, Studley R, Bell JI, Newton JN, Farrar J, Diamond I, Rourke E, Howarth A, Marsden BD, Hoosdally S, Jones EY, Stuart DI, Crook DW, Peto TEA, Pouwels KB, Walker AS, Eyre DW; COVID-19 Infection Survey team. Anti-spike antibody response to natural SARS-CoV-2 infection in the general population. Nat Commun. 2021 Oct 29;12(1):6250. doi: 10.1038/s41467-021-26479-2.

Dobrý den, na Biologickém centru se zabýváme spíše základním výzkumem než praktickými aspekty vakcinace, nicméně dle oficiálních doporučení České vakcinologické společnosti (prosinec 2021) byste měl ve vašem věku se 3. očkovací dávkou počkat min. 5 měsíců od prodělání Covidu (tj. konce nemoci) - tj. nejdříve někdy v dubnu 2022.

Obecně se v současnosti (prosinec 2021) doporučuje odstup minimálně 6 měsíců od prodělání Covidu nebo druhé dávky očkování. Pokud zároveň patříte do rizikové skupiny (osoby nad 65 let, chronicky nemocní, onkologičtí pacienti, pacienti s léky potlačovanou imunitou (tzv. imunosuprese), osoby po transplantaci orgánů, těhotné ženy nebo pracovníci ve zdravotnictví), doporučuje se odstup zkrátit na 5 měsíců od prodělání Covidu nebo druhé dávky očkování (viz web České vakcinologické společnosti).

V případně pochybostí doporučujeme poradit se se svým obvodním lékařem či směřovat dotaz na vakcinační specialisty nebo Českou vakcinologickou společnost. Míru reakce imunitního systému po vakcinaci nebo prodělání Covidu lze odhadnout také změřením hladiny protilátek proti Covidu, i když ani to není zcela spolehlivé vodítko. V případě mírného prodělání Covidu (váš případ) se podle současných studií u 65% protilátky vyvinou v dostatečné míře, u zbývajících 35% nakažených ale imunita buď rychle vyvane (11%) nebo dokonce nevznikne vůbec (24%) [viz odkaz 1 níže]. I po očkování je vytvořená imunita u různých lidí různá, navíc hladina protilátek nemusí vůbec souviset s tím, jak moc jste chráněn proti následné infekci neboť záleží i na množství a kvalitě vzniklých paměťových buněk (které začnou protilátky vyrábět znovu, když se s koronavirem opět setkáte) a také na protibuněčné imunitě (T-lymfocyty). Jedinci s vyšší hladinou protilátek mají ale vyšší pravděpodobnost, že si s následnou infekcí poradí lépe, taktéž lidé, kteří Covid prodělali a byli očkováni vykazují nejvyšší imunitu [2].

Co se týče ochrany proti Covidu varianty "omikron", tak tam bohužel není zatím dostatek údajů na to, aby věda mohla spolehlivě rozhodnout. Protilátky, které vytváří vakcína i lidské tělo jsou zaměřeny hlavně na část viru, která se nyní poměrně hodně změnila (tzv. spike-protein). Předběžné výsledky naznačují, že třetí dávka vakcíny by mohla být účinná i proti variantě "omikron" [3], na ověření těchto předběžných výsledků, a na případné vyčíslení konkrétní míry ochrany si budeme zatím (prosinec 2021) ale muset ještě počkat.

S přáním lepších dní v této nelehké době

  za tým BC, Ondřej Lenz

Reference:

[1] Schmidt F, Weisblum Y, Rutkowska M, Poston D, DaSilva J, Zhang F, Bednarski E, Cho A, Schaefer-Babajew DJ, Gaebler C, Caskey M, Nussenzweig MC, Hatziioannou T, Bieniasz PD. High genetic barrier to SARS-CoV-2 polyclonal neutralizing antibody escape. Nature. 2021 Dec;600(7889):512-516. doi: 10.1038/s41586-021-04005-0.

[2] Wei J, Matthews PC, Stoesser N, Maddox T, Lorenzi L, Studley R, Bell JI, Newton JN, Farrar J, Diamond I, Rourke E, Howarth A, Marsden BD, Hoosdally S, Jones EY, Stuart DI, Crook DW, Peto TEA, Pouwels KB, Walker AS, Eyre DW; COVID-19 Infection Survey team. Anti-spike antibody response to natural SARS-CoV-2 infection in the general population. Nat Commun. 2021 Oct 29;12(1):6250. doi: 10.1038/s41467-021-26479-2.

[3] https://www.pfizer.com/news/press-release/press-release-detail/pfizer-and-biontech-provide-update-omicron-variant

Stejně, jako se různými způsoby dokáží pohybovat živočichové na Zemi (létání, plavání, plazení, skákání, chůze, a další), dokážou se různými způsoby z místa na místo – z jednoho hostitele na druhého – šířit i viry. Podobně jako u živočichů mohou některé viry různé způsoby kombinovat, jiné spoléhají výhradně na jeden jediný.

Jsou viry, které se přenáší krví a spoléhají při svém přenosu na přímý kontakt s krví nakaženého (např. virus HIV) nebo je mohou přenášet různí krev sající druhy hmyzu nebo členovců (např. žlutá zimnice, klíšťová encefalitida). Další viry do nás mohou proniknout ústy, skrze virem kontaminovanou vodu, potraviny nebo povrchy (např. poliovirus – virus dětské obrny). A jak dokazují i pravidelné podzimní infekce dýchacích cest, existuje i velká skupina virů, které se výborně šíří vzduchem (např. různé druhy „rýmiček“, chřipka, ale třeba také příušnice nebo spalničky). Tento způsob šíření je typický taktéž pro současně se šířící virus SARS-CoV-2, způsobující Covid.

Pro posledně zmiňovanou skupinu je typický právě přenos kapénkami z dýchacích cest, které každý člověk tvoří nejen při kýchání nebo kašli, ale také při běžné mluvě, nebo jenom tím, že člověk dýchá. Podle „výdrže“ daného viru v prostředí kapénky nebo dokonce ve „vysušeném“ stavu pak může dojít i k infekci při kontaktu s kontaminovaným povrchem (např. pomocí kontaktu nemytých rukou s ústy či oční sliznicí). Důkazy pro šíření vzduchem vycházejí z kombinace průkazu viru právě ve vydýchávaných kapénkách a aerosolech, testování „výdrže“ viru mimo hostitele (tj. jak dlouho vydrží na vzduchu, v aerosolech, v kapénkách), zjišťování míry infekčnosti kapének a aerosolů s viry, popř. i pokusů s přenosy „vzduchem“ na laboratorních zvířatech či dobrovolnících. Nepřímo lze usuzovat na přenos vzduchem např. ze zpomalení šíření infekce při použití respirátorů nebo dezinfekcí místností ultrafialovým světlem. Většina těchto způsobů byla použita nejen při zjišťování cest přenosu současného koronaviru, ale také pro ostatní „vzduchem“ šířitelné viry. Že se takto viry mohou šířit, víme tedy poměrně přesně včetně toho, které z nich to jsou.

S pozdravem a přáním lepších dní, ideálně s minimem virů „ve vzduchu“ kolem vás :-)

Ondřej Lenz