Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO

Karel Tajovský, Václav Pižl, Josef Starý, Jiří Schlaghamerský, Petr Kment, Igor Malenovský, Květoslav Resl, František Chládek

Výsledky ukázaly, že z hlediska půdní fauny i entomofauny nepředstavuje pastevní hospodaření jednoznačně negativní faktor vedoucí k ochuzování a degradaci těchto typů biotopů. Intenzivní pastva může v různé míře snižovat hustoty některých druhů pancířníků, žížal, mnohonožek, suchozemských stejnonožců a dalších zástupců půdní fauny a rovněž i hmyzích zástupců potravně vázaných na nadzemní vegetaci. Intenzivní pastevní hospodářství eliminuje především druhy specificky vázané na povrchové struktury nepasených lučních porostů, současně podporuje šíření nespecifických euryvalentních druhů živočichů a může obohacovat půdní faunu a entomofaunu např. o druhy preferující exkrementy pasených zvířat. Pro zachování přirozených poměrů v ochranářsky významných travních ekosystémech napomáhá diverzifikace stanovištních podmínek v souvislosti s méně intenzivní pastvou a střídáním kosených a pasených ploch k udržování druhové rozmanitosti jak společenstev půdních bezobratlých živočichů, tak entomofauny vázané na travní a bylinnou vegetaci. Ukazuje se, že obě extrémní polohy obhospodařování, tj. intenzivní pastva a intenzivní velkoplošné kosení stejně jako ponechání travních porostů zcela bez jakýchkoliv zásahů, mají daleko větší negativní dopad na vývoj diverzity maloplošně chráněných travních biotopů než extenzivní pastva a vhodně volené kosení pozemků a kombinace obou způsobů managementu.