Cena AV ČR

Hmyz je druhově nejpočetnější skupinou organismů na Zemi. Mnohé druhy jsou pro lidstvo nepostradatelné (např. opylovači), zatímco jiné škodí na plodinách nebo přenášejí smrtelné choroby. Vývoj a rozmnožování hmyzu závisí na juvenilním hormonu (JH), který do určité fáze vývoje blokuje metamorfózu, proměnu larvy v dospělce. Účinek tohoto hormonu je znám už 80 let a od poloviny 70. let se používají látky s účinkem JH jako relativně bezpečné insekticidy na polích, ve vodě, v potravinách i v domácnostech. Přesto nebyla molekulární podstata účinku JH  donedávna známa, protože se nedařilo nalézt receptor tohoto hormonu.

Teprve průlomové práce z laboratoře Marka Jindry ukázaly, že účinky JH zprostředkuje protein Methoprene-tolerant (Met), pojmenovaný podle genu resistence právě na jeden z insekticidů napodobujících JH. Tým Marka Jindry prokázal, že Met specificky váže JH a jeho analogy, a že je skutečně oním dlouho hledaným, autentickým receptorem pro juvenilní hormon. Tyto poznatky zcela změnily dosavadní kurs ve výzkumu endokrinologie hmyzu. Laboratoře v USA, Japonsku, Číně a v Evropě hlavní výsledky potvrdily a dále je rozšířily. Po dlouhé stagnaci zažívá tato oblast vědy dynamický vývoj, v němž Marek Jindra nadále hraje roli  jednoho z vůdčích vědců. Pokračující mezinárodní výzkum struktury a funkce receptoru Met pod vedením M. Jindry slibuje možnost vyvinout bezpečnější a účinnější látky pro přesněji zacílenou regulaci hmyzích škůdců a přenašečů onemocnění.

O svém výzkumu hovoří Marek Jindra v rozhovoru pro časopis Vesmír v článku Hmyz by nás měl zajímat.