Brožury programu Strategie AV 21 - Rozmanitost života a zdraví ekosystémů
Brožury volně ke stažení zde.
Petr Petřík, Josef Fanta, Tomáš Janík, Jan Stachura (eds.)
Jak se do lesa volá …
Cílem publikace je zájemcům z odborných kruhů i z řad veřejnosti v přístupné podobě podat základní informace o současné situaci a zdůvodnit potřebu změny hospodaření v našich lesích. Na jejím vzniku se podíleli nejen odborníci z několika ústavů a pracovišť Akademie věd ČR, ale také lesničtí specialisté, či dokonce praktičtí lesníci (Česká zemědělská univerzita v Praze, Česká geologická služba, Glopolis, IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o.).
Brožura je rozdělena do čtyř kapitol podle tematického zaměření příspěvků. V kapitole Les pohledem člověka autoři pohlížejí na les prostřednictvím nástrojů dvou humanitních disciplín – historie a sociologie. V druhé kapitole se příspěvky soustřeďují na půdu a procesy v ní a na vegetaci. Třetí kapitola nazvaná Hospodaření v měnícím se klimatu zkoumá les procházející těžkými zkouškami, které se týkají i našeho území. Publikaci uzavírá kapitola Lesy a jejich budoucnost, v níž autoři navrhují některá možná řešení včetně legislativních změn.
Naše budoucí lesy budou jiné než ty, které nám zanechali předchůdci. Jiné bude i lesnictví. Pěstování lesů v nadcházejícím období bude bohužel zatíženo mnoha nejistotami, jejichž zdrojem se stane změna klimatu. Lesnictví musí být adaptabilní, aby bylo schopno flexibilně reagovat na možné neočekávané okolnosti. Pro dobrá řešení je proto třeba zajistit spolupráci a koordinaci činnosti tří společenských složek: výzkumu (informace), politiky (legislativa) a lesních hospodářů (výkon hospodaření). Jak autoři zdůrazňují, významnou roli v tomto složitém procesu měny ale bude mít i občanská společnost a její ekologické povědomí.
Radmila Čapková Frydrychová
Včela medonosná – stárnutí podle programu
K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na jedné straně a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé. V zásadě platí závislost, že čím více potomků, tím kratší život rodičů. Tento fenomén je sice téměř jako pravidlo pozorován u nejrůznějších organismů, platí zde ovšem jedna podstatná výjimka a tou je sociální hmyz. Jsou to totiž paradoxně jedinci reprodukčních kast sociálního hmyzu, kteří se dožívají mnohonásobně vyššího věku než nereprodukční jedinci téhož druhu.
Předkládaná brožura se zabývá mechanismem regulace délky života u včely medonosné. Průměrná, obvykle sterilní včelí dělnice se dožívá okolo jednoho měsíce, kdežto včelí matka, ač klade i několik tisíc vajíček denně, se může dožít i několika let. Předpoklad pro dlouhověkost v rámci společenského hmyzu přitom nemá jakékoliv genetické opodstatnění a dlouhověkost je dána rozlišným nastavením fyziologických podmínek v závislosti na potřebách kolonie.
Štěpán Ryba, Alena Votavová, Olga Komzáková
Čmeláci
Čmeláci spolu se svou blízce příbuznou včelou medonosnou a velikou skupinou samotářských včel jsou v mírném pásmu severní polokoule nejdůležitějšími opylovači většiny hmyzosnubných rostlin.
V posledních desetiletích došlo k úbytku mnoha druhů čmeláků, což je v kulturní krajině přičítáno zejména vzniku monokultur a s tím spojenému nedostatku trvalých zdrojů potravy a vhodných hnízdišť. Také chemizace v zemědělství čmelákům příliš neprospívá. Všechny druhy čmeláků jsou tedy v současné době zákonem chráněny.
Mgr. Marek Šmejkal a kolektiv
Kolektiv: Peterka, J., Prchalová, M., Blabolil, P., Baran, R., Sajdlová, Z., Vejřík, L., Vejříková, I., Bartoň, D., Draštík, V., Kočvara, L., Prachař, Z., Soukalová, K., Kolařík, T., Zemanová, Z., Kubečka, J.
Nesnadná úloha samců v živočišné říši
Samčí ohromné úsilí nalézt samici a následně získat její přízeň je patrné až na výjimky v rámci celé živočišné říše. Ať se podíváme mezi příslušníky hmyzu, nebo mezi obratlovce, až na nečetné rozmnožovací systémy jsou to samci, kteří vkládají větší energii do získávání partnera pro rozmnožování. Aby při námluvách uspěli, disponují mnohými morfologickými, fyziologickými a etologickými přizpůsobeními. Typickým jevem bývá dřívější aktivita samců v reprodukční sezóně a jejich delší připravenost k rozmnožování v porovnání se samicemi. Vysoké investice samců do rozmnožování mnohdy negativně působí na délku jejich života, a tak u některých druhů jejich zástupy s přibývajícím věkem řídnou rychleji než ty samičí. Publikace pojednává o obecných trendech v rozmnožování živočichů a na vybraných příkladech rozebírá výhody a nevýhody strategií, které pozorujeme. Na ukázce aktuálního výzkumu bolena dravého (Leuciscus aspius) na nádrži Švihov Biologickým centrem AV ČR, v. v. i., detailně demonstrujeme rozmnožovací strategii samců a samic u tohoto druhu. Populace bolena je každoročně monitorována pomocí telemetrických metod.
Šárka Angst, Bedřich Moldan, Ladislav Miko, Jan Frouz
Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti
Rozhodování na základě faktických údajů (evidence-based policy) je v současnosti vnímáno jako jeden z hlavních pilířů moderního vládnutí. Je založeno na myšlence, že základem pro rozhodování by mělo být pochopení mechanismů řídících klíčové procesy. A přestože se řada státních aparátů k tomuto principu hlásí, ve využití vědeckých poznatků jsou značné rezervy.
Aktuální otázkou je, jak vědecké poznatky získané základním výzkumem převést do praxe. Interakce mezi státní sférou, která má rozhodovací (legislativní) funkci, a vědeckou obcí je v řadě oblastí nedostatečná a naráží na rozdílné potřeby obou sfér. To platí i pro environmentální oblast. Environmentální témata patří k těm, kde je význam vědeckých poznatků nad jiné zřejmější. Úloha vědeckého poznání je v oblasti životního
prostředí naprosto klíčová, protože s malými výjimkami nejsou negativní důsledky přímo viditelné pouhým okem, nýbrž se o nich dozvídáme až po mnohdy složitém a náročném zpracování a vyhodnocení dat získaných často velmi komplikovanou cestou.
Brožura Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti, na níž se podílel kolektiv autorů, chce sloužit nejen orgánům státní správy a samosprávy, které se snaží využívat vědecké výsledky ve veřejně politických rozhodnutích, ale i studentům a dalším zájemcům. V první části autoři shrnuli obtíže, které komunikace vědců a rozhodovací sféry přináší, a způsoby, jak jim čelit. V druhé části pak tyto obecné principy ilustrovali na případových studiích.
Tomáš Navrátil, Petr Skřivan, Jan Rohovec
Lesní potok – čtvrtstoletí monitoringu modelového povodí
Edice: Strategie AV21
Tato publikace vznikla v rámci programu Nová strategie Akademie věd České republiky, jehož hlavním mottem je „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Účelem je přiblížení problematiky biogeochemického výzkumu prováděného prostřednictvím monitoringu látkových toků v lesních ekosystémech. Je určena zejména pro laickou veřejnost, ale přináší také zajímavé informace i pro širší odbornou veřejnost, zejména pro výzkumníky z jiných oborů než je biogeochemie. Může také posloužit studentům středních škol či univerzit k pochopení několika základních procesů, které ovlivnily, ovlivňují nebo budou ovlivňovat kvalitu životního prostředí v posledních dekádách.
V úvodní kapitole se čtenář dozví, jak se získávají informace o stavu životního prostředí. Přečte si o základních principech biogeochemického monitoringu v České republice i ve světě, a dozví se také, jak se provádějí manipulační experimenty. Další části už se zaměřují na oblast středních Čech a zejména na podrobný popis konkrétní lokality – povodí Lesního potoka. V závěru čtenář může nahlédnout do tajů vyhodnocení a interpretace dat při změnách některých látkových toků. Na konkrétním příkladu manipulačního experimentu je zde demonstrována schopnost regenerace acidifikovaného systému a navíc jsou uvedeny konkrétní příklady koloběhu vybraných chemických prvků v lesním prostředí. Celou publikaci uzavírá kapitola o využití výsledků pro účely geochemického modelování.
Kateřina Vojtíšková, Věra Patočková, Renáta Mikešová
Vztah obyvatel k přírodě a její ochraně. Sociologická perspektiva
Edice: Strategie AV21
Autorky se zaměřily na sociální aspekty spojené s ochranou přírody a zachováním kvalitního životního prostředí, biodiverzity jako předpokladů pro dobré fungování a rozvoj společnosti. Cílem je představit hodnoty, postoje a chování obyvatel ČR vůči přírodě a její ochraně, vnímání hrozeb spojených se životním prostředím, hodnocení práce relevantních institucí a politických opatření. Zvláštní pozornost bude věnována té části populace, která se o přírodu a životní prostředí zajímá a aktivně participuje v neziskových organizacích různého typu – např. environmentální výchova, ochrana konkrétních populací, péče o vybrané lokality, ochrana přírody na globální úrovni, volnočasové spolky související s přírodou (myslivost, rybaření, turistika, včelařství).
RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D., RNDr. Oldřich Šebesta
Invazivní druhy komárů jako potenciální riziko…
Edice: Strategie AV21
Invazivní druhy komárů nejen představují riziko ohrožení diverzity původních komářích druhů, ale hrají velmi důležitou roli i při možném přenosu některých závažných infekčních onemocnění, jako jsou horečka dengue, chikungunya či Zika. Především tzv. tygří komár Aedes albopictus, původně endemický druh jihovýchodní Asie, rozšířil svůj původní areál v důsledku globalizace obchodu v takřka kosmopolitní výskyt a dnes hrozí jeho rozšíření i do zemí střední Evropy včetně Česka. Záměrem publikace je seznámit praktické lékaře, infekcionisty, epidemiology i širokou odbornou veřejnost s možnými riziky introdukce, usídlení a trvalého šíření invazivních druhů komárů s důrazem na zdravotní rizika spojená s přenosem exotických virových nákaz. Součástí brožury jsou základní informace o bionomii invazivních druhů komárů, jejich hostitelských preferencích, geografickém rozšíření, nemocech, jež přenášejí, stejně jako zhodnocení jejich zdravotního rizika pro obyvatele.
.jpg)
Miloslav Šimek, Dana Elhottová, Václav Pižl
Živá půda
Edice: Strategie AV21
Většina velkých civilizací v posledních tisíciletích vznikla a rozvíjela se v říčních údolích a podobných oblastech s úrodnými půdami a příznivými klimatickými podmínkami. Úrodnost půd vyčerpávaných sklizní plodin byla pravidelně obnovována náplavami na živiny bohatého materiálu přinášeného řekou, a tak tyto půdy dlouhodobě zabezpečovaly dostatek potravy. Stejně jako dříve je i dnes lidstvo jako celek naprosto závislé na půdě, na její schopnosti vytvářet a zabezpečovat příhodné podmínky pro růst rostlin, které jsou základem naší výživy. Mimoto je dnes zcela zřejmé, že půda má i mnoho mimoprodukčních (ekologických, ekosystémových) funkcí, které jsou nezastupitelné a někdy i pro danou oblast významnější než možnost pěstování rostlin.
Miloslav Šimek, Jana Macková
Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství – nutné zlo?
Edice: Strategie AV21
Výrazy jako „globální oteplování“, „globální změny“ nebo „skleníkové plyny“ známe díky médiím všichni a staly se součástí naší reality. Tato publikace se zaměřuje na jeden z hlavních zdrojů skleníkových plynů – na půdu – a na některé zemědělské aktivity, které také vedou ke tvorbě a následně i emisím obrovského množství skleníkových plynů.
Ačkoliv média zmiňují především jiné zdroje skleníkových plynů (spalování fosilních paliv i biomasy, průmyslovou výrobu, dopravu, atd.), v celosvětovém měřítku se zemědělství podílí na ¼ celkových emisí způsobených lidskou činností. Jak je to tedy s půdami? A dá se s tím něco dělat? Na tyto otázky se autoři snaží hledat odpovědi.
Tomáš Navrátil
Rtuť v životním prostředí
Edice: Strategie AV21
Příběh rtuti není dnešnímu člověku vzdálený. Když se řekne rtuť, mnoho lidí si vybaví lékařský teploměr, zprávy o změnách teplot zmiňující rtuť teploměru, návštěvu zubaře spojenou se vsazením plomby nebo problémy některých průmyslových podniků se znečišťováním životního prostředí. Autoři brožury Rtuť v životním prostředí, která vychází v rámci výzkumného programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů v edici Strategie AV21, seznamují čtenáře nejen s historií využití rtuti, ale především s jejím dopadem na životní prostředí nebo vlivem na zdraví člověka.
Tomáš Cajthaml, Zdenka Hrsinová Křesinová
Hormonální látky kolem nás: hrozba 21. století
Edice: Strategie AV21
Svou činností člověk neustále pozměňuje a bohužel i narušuje životní prostředí. Jedním z takových procesů je vývoj a používání chemických organických látek, které se původně v přírodě nevyskytovaly. U mnoha z nich byly následně zjištěny negativní dopady na životní prostředí a tyto látky byly zakázány. Bohužel v poslední době se ukazuje, že i další látky, původně považované za bezpečné, mohou představovat hrozbu. Tato skupina látek totiž narušuje náš hormonální systém a bylo prokázáno, že mohou mít značný dopad na rozmnožování a vývoj jedinců. Označují se jako endokrinní disruptory a patří do široké skupiny nových látek znečišťujících životní prostředí. Mají schopnost vyvolat negativní efekt již ve velmi malých koncentracích, a proto jejich výskyt v životním prostředí představuje hrozbu nejen pro citlivé vodní organismy, ale následně i pro volně žijící zvěř, člověka i celý ekosystém. Patří k nim syntetické nebo přírodní hormony, fytoestrogeny, některé mikrobiální toxiny, farmaka, antimikrobiální sloučeniny, chlorované pesticidy a perzistentní organopolutanty (polychlorované bifenyly, dioxiny, bromované retardátory hoření), změkčovadla plastů, těžké kovy, organokovové sloučeniny nebo alkylfenoly. Tato brožura si klade za cíl seznámit veřejnost s hrozbami týkajícími se používání a výroby těchto látek, jejichž používání zatím v mnoha případech není zakázáno ani omezeno.
Pavel Jurajda, Zdeněk Adámek
Nepůvodní druhy ryb ve vodách ČR
Edice: Strategie AV21
Cílem této příručky je ve stručnosti seznámit čtenáře s nejvýznamnějšími rybami, které jsou v dnešním pojetí ichtyologie považovány za u nás nepůvodní a vyskytují se v našich volných vodách a chovech, s jejich významem a vlivem na původní organizmy a fungování našich vodních ekosystémů. Zvláštním cílem pak je ukázat na příkladu aktuálního šíření nepůvodních druhů hlaváčů výsledky projektu, který má za cíl zhodnotit tyto ryby s ohledem na rizika, která pro naše původní druhy a vodní ekosystémy představují, nebo prokázat, že pouze obsadily volnou niku v našich, resp. středoevropských vodních ekosystémech bez významnějších negativních dopadů na jejich přirozené fungování.
Petr Baldrian, Tereza Mašínová
Mikroorganismy v lesních ekosystémech: diverzita, dynamika a funkce
Edice: Strategie AV21
Ke stažení zde:/data/files/BC/Strategie%20AV21/Strategie_Mikroorganismy-v-lesnich-ekosystemech%20(2).pdf
Lesní ekosystémy mají v krajině řadu funkcí – od ekologických až po kulturní. Zdravé a stabilní lesy s velkou druhovou rozmanitostí všech organismů včetně mikroorganismů představují jeden z klíčových směrů ekologického a mikrobiologického výzkumu. Komplexní charakter lesních ekosystémů činí tento výzkum velmi náročným, ale i velice zajímavým. Mikroorganismy jsou v lesních ekosystémech všudypřítomné a často se podílejí na významných procesech, které ovlivňují celý ekosystém lesa. Výzkum mikroorganismů v prostředí (včetně prostředí lesního) byl dlouho limitován metodickými nedostatky. V posledních letech se však objevily přístupy, které umožňují studium společenstev mikroorganismů v tomto prostředí.
V České republice se výzkumu v oblasti mikrobiologie lesních ekosystémů věnují především Mikrobiologický ústav AV ČR, Botanický ústav AV ČR, Biologické centrum AV ČR, ale také Univerzita Karlova, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Mendelova Univerzita v Brně a Česká zemědělská univerzita. Cílem této brožury je ukázat mikroorganismy jako obyvatele různých prostředí v lesích temperátního a boreálního pásu a popsat na základě současných znalostí význam jejich životních procesů a jejich rozmanitosti pro fungování lesa.
