Kvůli lidské činnosti tiše mizí nespočet druhů rostlin, odhalila globální studie temné diverzity

Nahoře ilustrační foto: RÜŞTÜ BOZKUŞ, Pixabay.

Na studii, kterou koordinovali vědci z Univerzity v Tartu, spolupracovalo více než 200 vědců zapojených do výzkumné sítě DarkDivNet, a to na téměř 5500 lokalitách ve 119 zemích po celém světě. Na každé lokalitě tamní badatelé zaznamenali všechny přítomné rostlinné druhy a určili „temnou diverzitu“ – tedy původní druhy, které by tam mohly žít, ale chyběly. To jim umožnilo pochopit plný potenciál rostlinné rozmanitosti na daném místě a změřit, jak velká část tohoto potenciálu je skutečně naplněna. Tento nový přístup k měření biodiverzity odhalil skrytý dopad lidské činnosti na přirozenou vegetaci.

Lidský vliv může biodiverzitu ovlivnit až do vzdálenosti stovek kilometrů. Foto: Petr Macek, BC AV ČR

V regionech s minimálním lidským vlivem obvykle ekosystémy obsahují více než třetinu potenciálně vhodných druhů, přičemž ty zbývající chybí hlavně z přirozených důvodů, jako je omezená schopnost šíření. Naproti tomu v oblastech silně ovlivněných lidskou činností obsahují ekosystémy jen jeden z pěti vhodných druhů. Přitom tradiční metody měření biodiverzity, jako je prosté sčítání zaznamenaných druhů, tento dopad neodhalily, protože přirozená variabilita biodiverzity mezi regiony a ekosystémy zakrývá skutečný rozsah lidského vlivu.

Spolupráce DarkDivNet byla zahájena v roce 2018 na základě myšlenky profesora Meelise Pärtela, hlavního autora studie. Profesor Pärtel k tomu říká: „Zavedli jsme teorii temné diverzity a vyvinuli metody k jejímu studiu, ale pro globální srovnání jsme potřebovali konzistentní vzorkování v mnoha regionech. Zdálo se to jako nemožná mise, ale připojilo se k nám mnoho kolegů z různých kontinentů.“ Navzdory výzvám spojeným s pandemií COVID-19 a s globálními ekonomickými a politickými krizemi se začala data postupně shromažďovat. Profesor Pärtel dodává: „Jsem velmi vděčný všem účastníkům DarkDivNet za jejich práci v terénu a jejich nadšení. Každý našel způsob, jak dodat data i bez centrálního financování. Jediný grant, který jsme měli, byl určen pro můj tým na Univerzitě v Tartu ke koordinaci sítě a analýze dat.“

Mapa sledovaných regionů.

Úroveň lidského narušení se v každé oblasti měřila pomocí indexu lidské stopy (Human Footprint Index), který zahrnuje faktory, jako je hustota lidské populace, změny ve využívání půdy (například urbanizace a zemědělství) a infrastruktura (silnice a železnice). Studie zjistila, že rostlinná diverzita na daném místě je negativně ovlivněna podle úrovně indexu lidské stopy, a to až do vzdálenosti stovek kilometrů. „Tento výsledek je alarmující, protože ukazuje, že vliv lidské činnosti má mnohem větší dopad, než se dosud předpokládalo – dokonce zasahuje i do chráněných území. Znečištění, kácení, odpadky, sešlap i požáry způsobené lidmi mohou vypudit rostliny z jejich přirozených stanovišť a bránit jejich opětovnému usídlení. Zjistili jsme také, že negativní vliv lidské činnosti byl méně výrazný tam, kde alespoň třetina okolního regionu zůstala neporušená, což podporuje globální cíl chránit 30 procent pevniny,“ shrnuje profesor Pärtel.

Studie zdůrazňuje důležitost udržování a zlepšování „zdraví“ ekosystémů i mimo chráněná území. Koncept temné diverzity poskytuje praktický nástroj pro ochránce přírody, kteří tak mohou identifikovat chybějící druhy a sledovat pokrok při obnově ekosystémů.

Publikace

Pärtel, M., Tamme R., Carmona C. P., Riibak K., Moora M., …Macek P., ... , and Zobel M. (2025). Global impoverishment of natural vegetation revealed by dark diversity. Nature.
DOI: 10.1038/s41586-025-08814-5

https://www.nature.com/articles/s41586-025-08814-5