Čtyři výrazné vědecké talenty z Biologického centra AV ČR obdržely Prémii Otto Wichterleho

Na slavnostním ceremoniálu v Lannově vile v Praze převzaly ocenění ve čtvrtek 13. června z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. „Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno prof. Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, který vynalezl měkké kontaktní čočky a po listopadu 1989 se stal prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo na 520 laureátů a laureátek.

Maria-Cecilia Chiriac, MSc., Ph.D.

Maria-Cecilia Chiriac se během studia na univerzitě v Rumunsku soustředila na studium mikrobiální ekologie v extrémních prostředích. V Česku zahájila díky podpoře Akademie věd ČR postdoktorandské studium v Biologickém centru AV ČR. V současnosti zkoumá nově popsanou fyziologickou skupinu bakterií Candidatus Patescibacteria a jejich neobvyklé životní projevy. Tato skupina s redukovaným genomem pokrývá zhruba dvacet procent celkové bakteriální diverzity. Organismy se vyznačují minimální metabolickou kapacitou a přežívají většinou parazitováním na jiných prokaryotech. Přesto ale zůstávají neprobádanou skupinou.

Maria-Cecilia Chiriac zkoumá rozmanitost a biosyntetické dráhy těchto bakterií žijících ve sladkovodních jezerech za využití metody hloubkového metagenomického sekvenování. Byla také první, která použila metodu CARD – FISH na environmentálních vzorcích, aby bylo možné tyto mikroby pozorovat v jejich přirozeném prostředí.

Galina Prokopchuk, MSc., Ph.D.

Původně vystudovala biofyziku a během doktorátu se nadchla pro různé zobrazovací metody od světelné až po elektronovou mikroskopii, které jí umožnily nahlížet do mikrosvěta. Poté se začala zabývat biologií mořských prvoků, zejména málo zkoumanými diplonemami, jež se hojně vyskytují v planktonu. Nabyté technické i metodologické znalosti jí umožnily získat nebývale komplexní pohled a nové poznatky o těchto prvocích, zejména o jejich ekologii, ultrastruktuře, metabolismu, pohybu a molekulární biologii.

V současné době se zaměřuje na porozumění funkčnosti mořského ekosystému a zkoumá rozmanitost proteinů u prvoků, zejména těch s neznámou funkcí. K výzkumnému týmu prof. Julia Lukeše se připojila již v květnu 2016, těsně před dokončením doktorského studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Studijní stáže absolvovala například na Kalifornské univerzitě v Santa Barboře (USA), Univerzitě v Oxfordu (UK) a Windsorské univerzitě (Kanada).

Mgr. Tomáš Štětina, Ph.D.

Tomáš Štětina zkoumá, jak se hmyz vyrovnává s chladem. S vědeckou kariérou začal už během bakalářského a magisterského studia. V té době významně přispěl k článku, který publikoval prestižní časopis PNAS. Navrhl a realizoval metodu pozorování pomocí termokamery, pomocí níž zkoumal, jak mráz prostupuje do buněk i tkáně v jejich okolí u larev octomilky.

Během doktorského studia Tomáš Štětina prokázal neobvyklou všestrannost i technickou zdatnost, když implementoval pokročilé metody molekulární fyziologie – transkriptomiky a metabolomiky – pro studium rezistence hmyzu proti nízkým teplotám. Později se mu podařilo prokázat, že jednu z klíčových rolí v odolnosti proti chladu, mrazu a poškozením, které způsobují, hrají mitochondrie. V současnosti se Tomáš Štětina řadí mezi vědeckou špičku v oboru termální biologie hmyzu. Například ve svých posledních pracích uplatnil originální vhled, jak chlad poškozuje DNA, a zavedl tak nový směr, který se pravděpodobně bude překrývat s obecnou biologií a reakcí zvířecích buněk na environmentální stres.

Mgr. Vojtěch Tláskal, Ph.D.

Vojtěch Tláskal se zabývá bakteriemi, které ovlivňují koloběh prvků v životním prostředí. Během doktorského studia zkoumal mikrobiom rozkládajícího se dřeva stromů v evropských lesích. Podařilo se mu popsat mikroorganismy (bakterie a houby), které rozkládají organické sloučeniny ve dřevě na jednodušší látky, a objasnil tak důležité souvislosti o koloběhu uhlíku v lese. Prokázal také aktivitu bakterií, které ve dřevě zadržují dusík, a tím obohacují lesní půdu o tento nedostatkový prvek. Jeho práce tak má velký význam pro modelování toků uhlíku a dusíku v přírodních lesích.

Oceněnému vědci se navíc podařilo poodhalit překvapivé cesty evoluce. V půdě totiž objevil nové druhy bakterií, které identifikoval jako volně žijící předky bakterií, jež dnes známe z hmyzích hostitelů, např. mouchy tse-tse nebo nosatců. V současnosti Vojtěch Tláskal zkoumá aktivitu a rozmanitost metanotrofních a nitrifikačních bakterií, které mohou zásadním způsobem měnit množství skleníkových plynů v atmosféře, a tím ovlivňovat probíhající změnu klimatu.