Začíná 18. cyklus Akademických půlhodinek

V přednáškách jihočeští vědci z obou institucí informují o novinkách z výzkumné práce, ale také komentují aktuální dění či vysvětlují různé zákonitosti ze svých oborů. Hned v první přednášce představí entomolog z Biologického centra AV ČR Vojtěch Kolář raritu jihočeské přírody, chráněného vodního brouka potápníka dvojčárého, který balancuje na hraně vyhynutí. Jak potvrzuje výzkumný monitoring, právě v jižních Čechách jeho populace stále přežívají. V cyklu Akademických půlhodinek se návštěvníci mohou dále těšit na přednášky o tom, jak moc jsou reálné filmové fikce o mutacích DNA, ale také na to, jak lze řešit konflikty v rodinách pomocí mediace.

Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.

Program 18. cyklu Akademických půlhodinek:

6. 3. 2024           Vojtěch Kolář: Potápník dvojčárý - víme, jak ho zachránit před vyhynutím?

13. 3. 2024         Jana Moravcová: Proměny české krajiny v mapách

20. 3. 2024         Ondřej Lenz: Spiderman, mutanti a mimozemšťané, aneb DNA ve filmu a v realitě

27. 3. 2024         Miloslav Lapka: Land Art - Umění, které inspiruje k návratu do přírody

3. 4. 2024           Michal Perlík: Sršeň asijská a čmelák klamavý - dva příklady hmyzu s rozdílnou reputací

10. 4. 2024         Martin Šeda: Jak kvalitní je pitná voda v ČR?

17. 4. 2024         Marie Šimková: Gemmoterapie – medicína pupenů

24. 4. 2024         Martina Hrušková: Mediace jako funkční nástroj řešení konfliktů v rodinách

Anotace přednášek

6. 3. Vojta Kolář: Potápník dvojčárý - víme, jak ho zachránit před vyhynutím?

Potápník dvojčárý je náš jediný (dosud) žijící zástupce z vodních brouků chráněný zákonem a také celoevropsky v rámci NATURA 2000. Tento brouk byl u nás ještě v 60. letech minulého století relativně hojný a vyskytoval se v nížinných oblastech celé republiky. Pravděpodobně kvůli zintenzivnění rybničního hospodaření u nás na většině území ale vyhynul. V 90. letech byla objevena pouze malá populace na rybníku Vizír na Třeboňsku a postupně v průběhu přibližně třiceti let následovaly další. Máme naději na jeho záchranu? Jaké prostředí tento krasavec preferuje a jaký je jeho význam jako "deštníku" v kontextu ochrany přírody? A jak se liší genetická diverzita napříč Evropou? Přijďte se s námi dozvědět odpovědi na tyto otázky i to, jak můžeme zachránit tento jedinečný klenot našich vod pro budoucí generace.

13. 3. Jana Moravcová: Proměny české krajiny v mapách

V průběhu staletí si lidé napříč celým světem uvědomovali, že ke svým aktivitám potřebují často krajinu ve svém okolí nebo ve vzdálenějších místech více či méně věrně zachytit na obraze v podobě mapy. V Čechách i na Moravě se mapová tvorba vyvíjela ve srovnání celosvětového měřítka poněkud pomaleji ale o to krásnější ukázky zachycení krajiny můžeme v mapách najít. Tento příspěvek směřuje k ukázce proměn české krajiny a jejího zobrazení v mapovém díle v průběhu několika minulých století. Podíváme se na možnosti rekonstrukce dávno zaniklých míst prostřednictvím historických map v konfrontaci s reálným obrazem krajiny.

20. 3. Ondřej Lenz Spiderman, mutanti a mimozemšťané - aneb DNA ve filmu a v realitě

Anotace: Ve filmu je vše snadné - stačí pár mutací DNA a rázem můžete fandit celé skupině superhrdinů. Nebo taky nejrůznějším krvežíznivým monstrům, pokud dáváte přednost hororům. Mohl by ale radioaktivní pavouk opravdu udělat z Petera Parkera Spidermana, genX vytvořit Mutanty (X-men), fúze s muší DNA proměnit člověka v obrovskou mouchu, nebo umělý chromozom mimozemšťanů navodit superschopnosti jako v Doomovi? Měli by vůbec mimozemšťané DNA? Pojďme na chvíli nakouknout pod pokličku genetice superhrdinů (a superoblud), a porovnat realitu s filmovou fikci. Nebo to zas až taková fikce není..?

27. 3. Miloslav Lapka: Land Art - Umění, které inspiruje k návratu do přírody

Land art nebo-li krajinné umění nabízí pohled na krajinu jako na předmět umění. Nikoli pasivní, ale krajina sama se stává médiem, nositelem uměleckého sdělení. Land art je o revoltě vymanit se z galerií, z vlastnických vztahů, z akademických ateliérů a diskusí přímo k přírodě a ke krajině. Lze však tuto hodnotu krajiny ocenit ekonomicky? Existují metody, které to dokáží? Existuje stabilita výsledků těchto oceňování? Jejich objektivita?

3. 4.  Michal Perlík: Sršeň asijská a čmelák klamavý - dva příklady hmyzu s rozdílnou reputací

Přijďte se něco dozvědět o dvou vzácných druzích hmyzu s velmi odlišnou veřejnou image. Sršeň asijská, nebezpečný invazní druh původem z jihovýchodní Asie, se u nás už jednou objevila, ale vždy byla, zejména v očích včelařů, velkým strašákem. Čmelák klamavý je kriticky ohrožený původní druh naší přírody, kterém se u nás, na rozdíl od většiny Evropy překvapivě daří, a to i ve městech. Oba druhy jsou vzácné, ale jen jeden budí silné emoce, zatímco druhý veřejnému zájmu uniká. Jak se oba druhy vyrovnávají s vlivem člověka a naopak, jaký vliv mají na člověka? To vše a mnohem víc se dozvíte na naší přednášce, kde prozkoumáme jejich způsob života i jejich obraz v médiích.

10. 4. Martin Šeda: Jak kvalitní je pitná voda v ČR?

Jaká je kvalita vody z kohoutku v České republice? Je lepší než balená? Dá se pít denně bez obav? Proč je chlórovaná? Jsou v ní zbytky chemikálií, pesticidů, hnojiv, léků či dokonce mikroplastů? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte na Akademické půlhodince. Přednášet Vám bude Martin Šeda, vedoucí Katedry aplikované chemie na Fakultě zemědělské a technologické v Českých Budějovicích.

17. 4. Marie Šimková: Gemmoterapie – medicína pupenů

Gemmoterapie je mladým odvětvím fytoterapie, které k přípravě extraktů-tinktur využívá zárodečné tkáně rostlin, především pupeny a mladé výhonky stromů a keřů. Tyto tkáně se sbírají na jaře v době intenzivního buněčného dělení a obsahují velmi účinné látky, které čistí, regenerují, povzbuzují a léčí lidský organismus. Díky svému silnému účinku se používají ve velmi malém množství. Mají nezastupitelnou úlohu v posilování imunity, odstraňují počáteční stadia onemocnění, léčí akutní i chronická onemocnění, a to bez vedlejších účinků. Gemmoterapeutické přípravky je navíc poměrně snadné připravit a nemají nežádoucí účinky.

24. 4. Martina Hrušková: Mediace jako funkční nástroj řešení konfliktů v rodinách