V českobudějovickém Bagru se přemnožují sinice a šíří invazní ryby

Od pondělí 14. do středy 16. srpna budou vědci z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR zjišťovat složení a množství ryb. „Použijeme jak aktivní lovné metody, jako jsou různě velké zátahové sítě během dne a v noci, tak i pasivní metody jako vrše a tenatové sítě, které budou ve vodě instalovány přes noc,“ říká Petr Blabolil z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR s tím, že zároveň vyberou nejlepší metodu ke vhodnému monitoringu a případným odlovům v nadcházejících letech.

K současné podobě Bagru se může vyjádřit i veřejnost. Odborníci budou během odlovů v polovině srpna provádět ve Stromovce dotazníkové šetření. Anketa je zároveň dostupná on-line.

Ačkoli se Bagr nachází ve veřejném lesoparku nedaleko centra města, z odborného hlediska byl doposud značně přehlížen. Příležitostně rybí obsádku sledovali studenti Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích během praktických biologických kurzů. Mezi nimi byla i Michaela Dvořáková, která nádrž podrobně zkoumala během své bakalářské práce pod vedením Petra Blabolila. Až tato práce přinesla detailnější údaje a upozornila na současný nevyhovující stav kvality vody. Té neprospívá ani složení rybí obsádky. „Doposud nejhojněji zjištěným druhem byl okoun říční do velikosti 10 cm. Byl tu potvrzen i výskyt populace invazivní slunečnice pestré, což je ryba původem ze Severní Ameriky šířící se po Evropě, která figuruje na takzvaném černém unijním seznamu a nesmí se vypouštět do volných vod. Ve společenstvu zcela chyběli vrcholoví predátoři, jako je štika nebo candát,“ přibližuje Petr Blabolil.

Vodohospodářská laboratoř státního podniku Povodí Vltavy z Českých Budějovic monitoruje kvalitu vody nádrže Bagr a jejího přítoku od března letošního roku. Odběr vzorků se provádí v pravidelných čtrnáctidenních intervalech. Cílem je zjistit zejména sezónní vývoj živinového zatížení této nádrže, které má rozhodující vliv na tzv. zelenání vody způsobené rozvojem sinic a řas (obecně fytoplanktonu). Klíčový je z tohoto pohledu zejména fosfor, který se do vody dostává nejčastěji z odpadních vod a z uměle hnojených polí. „Na základě doposud získaných výsledků překračuje průměrná koncentrace fosforu v nádrži o více než 20 % nejvyšší přípustnou koncentraci celkového fosforu (0,05 mg/l) pro vodárenské a rekreačně využívané nádrže dle nařízení vlády 401/2015 v aktuálním znění. V případě hlavního přítoku je tento limit překročen v průměru o více než 35 procent,“ říká Jan Potužák z Povodí Vltavy.  Přestože množství fosforu dosahuje relativně vysoké úrovně, na celkovém množství (biomase) fytoplanktonu se to doposud nikterak extrémně neprojevilo. Za pozornost však stojí významný nárůst množství potenciálně hygienicky rizikových sinic v průběhu července. Na počátku srpna již sinice tvořily hlavní složku společenstva fytoplanktonu a předpokládá se jejich další rozvoj.

Výsledky komplexního průzkumu budou sloužit jako podklad pro návrhy řešení, jak s Bagrem naložit, aby se zlepšila kvalita vody. Podle odborníků by se měly v první řadě odstranit ryby, které vyžírají zooplankton, jehož nedostatek následně vede k přemnožení sinic a řas. Klíčové bude také významně snížit množství živin (zejména pak fosforu), které se do Bagru dostávají jeho přítokem. K dosažení tohoto cíle by mohlo přispět i vytvoření dostatečně kapacitního mokřadu či vhodného typu kořenové čistírny v přítokové části, což by plnilo nejen funkci estetickou, ale zároveň by se přirozenými biologickými procesy odstraňovaly živiny, čímž by docházelo ke zlepšení kvality přitékající vody. Takovýto prvek by současně podpořil i biodiverzitu vodních a mokřadních rostlin a živočichů. V neposlední řadě by se měly vyčistit břehy a vytvořit písečná pláž pro zvýšení atraktivity místa a různorodosti prostředí.

Reportáž Jihočeské televize: