Bojujeme proti fake news: paraziti v roušce

Následující video zachycuje náš test 12 různých typů respirátorů a roušek a 4 druhy vatových výrobků. Na žádném z těchto materiálů se nevyskytovali paraziti.

Biologické centrum AV ČR má k parazitům velmi blízko, na Parazitologickém ústavu BC AV ČR a v Laboratoři elektronové mikroskopie se jimi zabýváme velice často. Široké spektrum zástupců této skupiny pozorujeme v různých zvětšeních a různými způsoby. Vlasovec mízní by byl lákavý úlovek do našeho archivu, kde jeho snímek chybí. Prozkoumali jsme tedy různé druhy ochranných pomůcek pod světelným mikroskopem a pod binolupou. Podařilo se nám na jejich povrchu nalézt několik černých objektů. Okolo každého nálezu jsme udělali kroužek fixou (obrázek 1). 

Obrázek 1. Snímky z optického mikroskopu. Tmavý objekt na roušce jsme označili kroužkem červenou fixou. Foto: Tomáš Bílý, Parazitologický ústav BC AV ČR

Označená místa jsme vystřihli, nalepili na podložku a potáhli tenkou vrstvou zlata. Takto připravené vzorky jsme vložili do skenovacího elektronového mikroskopu JEOL 7401F, který nám je umožnil detailně prozkoumat.

Na obrázku 2 je vidět struktura povrchu roušky. Jedná se o netkanou textilii tvořenou vrstvou vláken o průměru do 10 µm (pro porovnání lidský vlas má průměrnou tloušťku mezi 50-100 µm), která jsou pravidelně teplotně pospojována. Vlákna tak vytvářejí hustý filtr, který je schopen zachytit bakterie a kapénky aerosolu vydechované nositelem roušky. Pokud se detailněji podíváme na strukturu vláken, je zřejmé, že mají čistý hladký povrch odpovídající syntetickému původu.

Obrázek 2. Snímky povrchu roušky ze skenovacího elektronového mikroskopu. Původní tmavý objekt je označen žlutým obdélníkem a na dalších snímcích je přiblížen. Jeho struktura se liší od hladkých vláken roušky, ale také od čehokoli živého. Snímky: Jiří Vaněček, Parazitologický ústav BC AV ČR

V husté síti hladkých syntetických vláken je patrná odlišná struktura našeho tmavého objektu, která v tomto případě odpovídá úlomku přírodního vlákna, o jehož původu můžeme jenom spekulovat. Patří do kategorie všudypřítomného mikroskopického smetí, které si kolem nás lítá, unavené sedá na povrchy a tvoří prach, věčného nepřítele všech, kdo mají rádi uklizené domovy. Původ řady vláken může být také ale i vlastní materiál roušek a respirátorů (viz obr. 3).

Obrázek 3. Vlevo: Poškozený konec vlákna roušky je užší, zkrabacený a po odlomení může připomínat nějaké cizorodé vlákno - jeho původ je však v tomto případě v materiálu roušky. Vpravo: Fialový kousek vlákna vatového polštářku má pod mikroskopem podobnou strukturu, jako vlákno vaty (průhledné bílé vlákno pod ním). Snímky: Ondřej Lenz, Roman Kuchta - BC AV ČR.

Nakonec přidáváme pro srovnání snímky skutečného parazita - hlístice zhruba stejné velikosti, jako je úlomek přírodního vlákna. Na obrázku 4 je invazní larva hlístovky (Heterorhabditis bacteriophora). Jedná se o hmyzího parazita, který se ve stádiu invazivní larvy vyskytuje v půdě po celém světě. Tento parazit napadá hmyz a používá se v zahradnictví jako biologická ochrana proti hmyzím škůdcům.

Obrázek 4. Pro srovnání snímky skutečného parazita, napadajícího hmyz - larva hlístovky (Heterorhabditis bacteriophora). Od vlákna na roušce se značně liší. Snímky: Jiří Nermuť, Entomologický ústav BC AV ČR 

Často kladené dotazy lidí na sociálních sítích

Co je to za vlákna a jak se na roušky dostala? Jak je naznačeno ve videu - některá mají podobnou strukuturu, jako materiál roušek. Jejich přesný původ naše analýza určit nemůže, ale s největší pravděpodobností jsou to úlomky materiálu, ze kterého byly roušky vyrobeny. Mohlo by se také jednat o vlákna z jiné výroby, která na dané výrobní lince probíhá (podobně jako potraviny mohou obsahovat stopy jiných, pokud se zpracovávají ve stejné továrně - viz poznámky na obalech potravin). Tomu by odpovídalo i to, že stejná jsme našli ve vatě a vatových výrobcích. Některá vlákna mohou být i úlomky přírodních vláken, o jejichž původu můžeme pouze spekulovat a patří do kategorie všudypřítomného mikroskopického smetí.

Jak to, že se vlákna pohybují? Protože podobně se pod v kapce vody nebo vlhku pohybují další podobně malé a neživé věci. Vlivem elektrostatických sil (přiblížení pinzety), změny povrchového napětí vody (pinzeta se dotkne kapky), vlivem světla z mikroskopu, pokud je pozorujeme (změna teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou částí), atd. Běžně se nám pod mikroskopy a binolupami takto "kroutí" plno podobných neživých věcí.