Jak se definují živočišné druhy?
Biologové třídí vše živé na Zemi do jednotlivých druhů. Často však narážejí na problém, jak u několika podobných (byť ne zcela stejných) jedinců poznat, zda se stále ještě jedná o jediný druh, nebo již o druhů více.
Po stovky let se k tomuto problému přistupovalo tak, že vědci, kteří dobře znali některou skupinu rostlin či živočichů (například motýly), jednoduše podle své zkušenosti určili, jak moc musí být motýl odlišný od ostatních, aby jej bylo možné označit za zvláštní druh.
Po objevu a následném masivním využívání DNA v biologii se začaly uplatňovat méně subjektivní metody. Je totiž možné přesně spočítat, do jaké míry je DNA shodná či odlišná u dvou jedinců, a následně stanovit hranici, jak velká odlišnost už odpovídá různým druhům. Bylo vyvinuto velké množství statistických metod, pomocí kterých lze odlišnosti mezi molekulami DNA zjišťovat. Takovéto zdánlivě exaktní metody však mají také svá omezení, často například označují jako zvláštní druhy pouze vzdálené populace jediného druhu.
Pavel Matos-Maraví z Biologického centra Akademie věd spolu se svými kolegy vyvinul zcela novou metodu, která propojuje klasické definování druhů postavené na lidské zkušenosti s exaktní analýzou DNA. Ve studii uveřejněné v odborném časopise Systematic Entomology pak tuto metodu úspěšně otestoval na skupině jihoamerických motýlů.
Matos-Maraví P., Wahlberg N., Antonelli A., Penz C. (2019). Species limits in butterflies (Lepidoptera: Nymphalidae): Reconciling classical taxonomy with the multispecies coalescent. Systematic Entomology, doi: 10.1111/syen.12352
Link: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/syen.12352