KA4 - Populárně naučné přednášky pro studenty

• KA 4 je zaměřena na bezplatné přednášky pro středoškoláky na atraktivní témata.
• Cíl: obohacení výuky přírodopisu a biologických oborů a činnost zájmových školních kroužků na středních školách.
• Můžete se těšit na atraktivní témata, příležitostné promítání populárně naučného filmu, vědomostní kvízy o drobné ceny.
• Naši vědečtí pracovníci přijedou přímo do Vašich škol a přednesou populárně naučnou přednášku na Vámi vybrané téma. Pokud si nevyberete téma z naší nabídky, je v případě zájmu o konkrétní téma možná domluva přednášky tzv. na objednávku. Trvání přednášky je 2 hodiny (vč. diskuze, promítání a kvízů)
• Termín je na domluvě mezi Vámi a příslušným lektorem, u některých přednášek již možné termíny navrženy jsou.
• V případě zájmu o přednášku, prosím, zašlete vyplněnou přihlášku (viz "Soubory" níže na stránce) co nejdříve na zazvorkova@bc.cas.cz. Na základě obdržené přihlášky bude zprostředkována domluva termínu.

Nabídka témat

Hydrobiologický ústav

Jak slunce ovlivňuje barvu vody?
Ing. Petr Porcal, Ph.D.

Co způsobuje zabarvení vody a jak se barva vody mění v jednotlivých ročních obdobích.

Ekosystémy stojatých vod a jejich mikroskopičtí zelení obyvatelé
RNDr. Petr Znachor, Ph.D.
Asi každý, kdo se v létě chodí koupat do přírodních koupališť, rybníků nebo nádrží, narazil na fenomén nazývaný vodní květ. Jedná se o hromadné, pouhým okem viditelné přemnožení řas nebo sinic, které způsobuje řadu problémů. Chcete-li se dozvědět něco o příčinách a nebezpečích spojených s výskytem sinic, přijďte si poslechnout přednášku. Na vlastní oči odhalíte skrytá zákoutí mikrosvěta v kapce vody a odhalíte bizarní tvary těchto obávaných obyvatel vodní říše.

Ústav molekulární biologie rostlin

Genetické modifikace DNA rostlin – proč a jak?
doc. RNDR. Jindřich Bříza, CSc.
Geneticky modifikované organismy (GMO) a rostliny zvlášť jsou realitou již značnou řadu let. Od r. 1977, kdy bylo prokázáno, že půdní bakterie Agrobacterium tumefaciens přirozeně integrují některé své geny do genomu určitých druhů rostlin, byly vyvíjeny metody umělého vnášení cizorodé DNA do rostlinného jaderného genomu, nejprve pro účely základního výzkumu, ale záhy s velmi praktickými cíli. Dnes se stala transgenoze rostlin jedním z nástrojů moderního šlechtitelství. Buněčné jádro však není jediným místem, kde se vyskytuje genetická informace, v rostlinné buňce ji nacházíme také v mitochondriích a plastidech. Proč se provádí transgenoze rostlinné DNA a jakým způsobem se můžete dozvědět na této přednášce.

Proč (ne)jsou rostliny zelené aneb interakce světla s hmotou
RNDr. Milan Durchan, CSc.
Anotace:     První piko-nano-mikro-mili-sekundy po dopadu světla na list - jak “světložravky” zpracují energii fotonu? Co když je světla moc nebo málo? Co když není voda? C3, C4 a CAM rostliny. Přednáška bude mít 3 části: první by měla být srozumitelná i těm, co na gymnáziu z biologie (chemie, fyziky, matematiky) propadají - propadli, druhá jen těm, kteří se o fotosyntézu zajímají a baví je. Ve třetí, jak ukáže diskuse, nemá jasno ani sám přednášející. Na základě minimálních znalostí fyziky (optiky), (bio)chemie, molekulární genetiky, biologie (fyziologie rostlin) bude fotosyntéza představena jako moderní vědní obor, na pomezí mnoha vědních disciplín, kde je stále ještě co objevovat.

K čemu je dobrá fyzika?
RNDr. Milan Durchan, CSc.
Proč v době, kdy mladý novinář je schopen v palcovém titulku „vyrobit“ hned několik hrubých chyb, se mám učit na „gymplu“ naprosto nezáživný předmět jako je třeba fyzika? Proč vždy lidi se raději v biologii učili o zvířátkách a kytky jsou opomíjeny? Co je to (funkční) gramotnost, resp. (technická) gramotnost v širším slova smyslu? Společně se zamyslíme nad tím, koho v dnešní době považujeme za „hlupáka“, nevzdělance, a zda naše tolerance k irracionalismu dnes již nepřesáhla rozumnou míru, za kterou bych měl být arogantní a jezuitským způsobem s lidskou blbostí bojovat. Přednáška nebude přednáškou, ale spíše diskusí u kulatého stolu.

Kde se tady vzaly? aneb O původu virů
Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D.
Viry jsou entity stojící na prahu života – většinou jen balíčky několika nejnutnějších genů. Své viry mají živočichové, rostliny, řasy, houby i bakterie. Některé viry dokonce využívají ke svému rozmnožování jiný virus. Jejich genetická informace může být uložena nejrůznějšími způsoby, stejně tak proměnlivý je jejich životní styl a to, jak viry vypadají pod mikroskopem. Kde se vzala tato obrovská rozmanitost a odkud vlastně viry pocházejí? Jsou potomky pradávného tušeného RNA-světa, či dokonce přímými předky dnešních organizmů? Nebo jsou jen výsledkem nepovedených evolučních experimentů? Jaký je vůbec jejich vztah k životu na Zemi?

Malí ale šikovní, aneb rostliny trochu jinak
Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D.
Věděli jste, že krása některých pestrobarevných květů tulipánů je způsobena viry? Že stejné mikroskopické patogeny mohou vytvořit také vysoce ceněná okrasná panašování či žíhání listů? Že přitažlivý vzhled “vánoční hvězdě” (Poinsettia) dodává infekce malou bakterií? Pokud ne a chtěli byste se dozvědět více, tato přednáška vám ukáže rostliny trochu z jiné perspektivy: představí vám je jako příbytek mikroskopických "parazitů", kteří nemusí vždy způsobovat pouze “nemoc”. Ukáže, že některé vlastnosti rostlin zajímavé pro člověka nejsou vlastně vůbec dílem rostlin samotných.

Molekulární analýza českého chmelu jako zdroje metabolitů a enzymů s protinádorovou aktivitou (pouze pro VŠ!)
RNDr. Jaroslav Matoušek, CSc.
Chmel je zdrojem nově objevených biologicky aktivních metabolitů jako prenylflavonoidů a v současné době patentovaných nukleolytických enzymů majících protinádorové účinky. Presentován bude dlouhodobý výzkum českého chmelu pracovníky AVČR v Českých Budějovicích ve spolupráci s Chmelařským ústavem v Žatci. Toto spojení výzkumníků českého „severu“ a „jihu“ vedlo k objevům specifických genů, jež jsou nyní základem pro moderní biotechnologie v této oblasti. V přednášce bude presentováno jak byly uvedené geny objeveny, jak fungují a jak lze tyto biotechnologie v budoucnu uplatnit při šlechtění chmelu a v medicíně. Diskutována může být i otázka tzv. ozdravného piva v návaznosti na technologie jeho výroby např. v Budějovickém Budvaru i jinde a situace kolem uplatnění vědeckých poznatků, využití GMO, úlohy základního výzkumu, financování vědy a šancí mladé generace ve výzkumu.

Ústav půdní biologie

Vodní živočichové v půdě - Život v kobce nebo aquaparku?
RNDr. Miloslav Devetter, Ph.D.
Vodní živočichové nežijí jen v klasických vodních biotopech typu rybniku, řeky či kaluže. Velké množství jich žije i intersticiálních prostředích v půdě, písku nebo organickém materiálu. Toto prostředí vzhledem k své heterogenitě a komplexnosti vyžaduje odlišné životní adaptace, zároveň ale umožňuje koexistenci mnohem více druhů a životních strategií. Přednáška má umožnit nahlédnout do úžasného světa půdy, který je naším očím skryt, ale významně ovlivňuje i život lidí.

Reakce půdních bezobratlých na teplotní změny
RNDr. Vladimír Šustr, CSc.
Půdní bezobratlí, kteří významně ovlivňují půdotvorné procesy, jsou poikilotermní (studenokrevní) živočichové. Nemají na rozdíl od teplokrevných schopnost účinně regulovat svou tělesnou teplotu. Jejich přežití, druhové složení jejich společenstev na různých lokalitách, intenzita všech jejich životních procesů, časování jejich vývojových cyklů i jejich vliv na půdní biologické a biochemické procesy závisí na teplotě. To vede k mnoha zajímavým fyziologickým přizpůsobením a činí tyto živočichy vhodným objektem pro studium vlivu klimatických změn bez ohledu na to, jestli jsou způsobené lidskou činností či nikoliv.

Výbava a strategie půdních bakterií rezistentních k antibiotikům - tisíciletá praxe v moderním pojetí
RNDr. Dana Elhottová, CSc.
Bakterie rezistentní k antibiotikům (ATB) jsou stále častější příčinou infekcí. Výzkum environmentální mikrobiologie ukazuje, že půdní bakterie jsou silně podceňovaným zdrojem genů uplatňujících se v nepřeberné škále mechanizmů k zneškodnění účinků antibiotik. Jedná se evolučně staré mechanizmy, které v současné éře nadužívaní antibiotik nacházejí významné uplatnění i prostor k dalšímu vývoji.

Historie zakletá v kupě netopýřího guána (příběh z jeskyně).
Ing. Václav Krištůfek, CSc.
V jeskyni Domica lze spatřit jejích sedm divů jako je sintrový štít, kulovité stalaktity, zasintrovaná hliněná nádoba, pravěká kresba, kolonie netopýrů, sintrové hráze a podzemní plavba. Na dvou místech jeskyně najdeme také velké kupy netopýřího guana. Co všechno lze vyčíst z kopy netopýřího guana? Tisíc let stará kopa guana nám vypráví nejen o životě netopýrů, drobného hmyzu a rostlin, které se v okolí jeskyně vyskytují nebo se vyskytovaly před staletími, ale i o činnosti člověka v okolí jeskyně. Přednáška a film představují jeskyni, propojení člověka s nadzemními a podzemními ekosystémy a také práci vědců, kteří odhalují skrytá tajemství osmého divu jeskyně.

pozn.: Přednáška může být doplněna promítáním dokumentárního filmu – po dohodě termínu bude upřesněno.

Parazitologický ústav

Máme se bát klíšťat? / Klíšťata, patogeny a imunita
prof. RNDr. Jan Kopecký, CSc.
Jak klíštěcí sliny ovlivňují přenos borelií a viru klíšťové encefalitidy na člověka.

Klíšťová encefalitida - kde se tady vzala? / Vše, co jste chtěli vědět o klíšťové encefalitidě
RNDr. Daniel Růžek, PhD.

Vše o viru a nemoci včetně fylogenetiky.

Kryptosporidie a kryptosporidióza v ČR
doc. Ing. Martin Kváč, Ph.D.

pozn.: nabízíme zvláště zemědělským školám, přednáška zaměřena především na hospodářská zvířata

Mikrosporidie - přehlížená hrozba!
Bc. Michaela Kotková

Entomologický ústav

DNA Barcoding aneb K čemu nám ty čárky jsou?
PaedDr. Martina Žurovcová, PhD.
Biodiverzita čili variabilita organismů na Zemi je nutným předpokladem pro evoluci i zachování života jako takového. Pro ochranu biodiverzity je však nutné vědět, jaký je její současný stav, např. kolik rostlinných či živočišných druhů se nachází v různých biotopech a ekosystémech. „DNA Barcoding“ je nejnovější metodou určování živočišných druhů na základě molekulárních markerů. Použita ve správných souvislostech významně napomáhá nejen při poznávání biodiverzity, ale i ochraně lidského zdraví.

Vetřelec versus Predátor: vzájemné požírání mezi něžnými slunéčky
doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc.
Slunéčka a třeba také zlatoočky a pestřenky jsou hmyzem oblíbeným u veřejnosti, často považovaná za milá a něžná stvoření. Ve skutečnosti jsou to nenasytní dravci, kteří požírají nejen mšice a jiný hmyz považovaný za škodlivý, ale příležitostně také sebe navzájem. Mezi naše původní druhy se před pěti lety navíc dostalo invazní slunéčko východní, které je ještě žravější. Kdo při setkání vyhraje a přežije?

Žijí ve vodě upíři? aneb Podivuhodný svět dravého vodního hmyzu
Ing. MgA. David Boukal, Ph.D.
Dravý vodní hmyz zahrnuje především vážky, různé ploštice a vodní brouky. I když není mediálně přitažlivý (odhlédneme-li od aktivit zpěváka Dana Bárty), významně se podílí na koloběhu energie a utváření společenstev v malých vodních plochách. Zároveň je pozoruhodnou skupinou, která se na život ve vodním prostředí adaptovala mnoha různými způsoby. Jednotlivé druhy jsou navíc vzájemně propojeny spletitými vztahy. Co všechno se můžeme skrze dravý vodní hmyz dozvědět o úspěšných strategiích přežití jedinců a fungování celých společenstev?

Hmyz a hormony: pohled do fascinujícího světa hmyzích hormonů na úrovni molekul, buněk a orgánů
Lektor:     prof. RNDr. Dalibor Kodrík, CSc.
Anotace:     Hmyz je dobře znám svou velkou variabilitou barev a tvarů, ale méně už je známo to, že podobně zajímavá pestrost se nachází také uvnitř hmyzího těla - tedy v tom, jak hmyzí tkáně a orgány fungují. Týká se to především hmyzích hormonů, které zajišťují, aby všechny tyto funkce byly sladěny s cílem udržet homeostázu fyziologických dějů. Výzkum na poli hmyzí endokrinologie v posledních několika málo desetiletích odhalil strukturu a funkci mnoha desítek hormonů, které zasahují prakticky do všech životních procesů včetně hmyzího vývoje, metamorfózy, metabolismu, anti-stresových reakcí a rozmnožování. Přednáška dává přehled o základních skupinách hmyzích hormonů a zaměřuje se na podrobné vysvětlení některých jejich zajímavých funkcí.

Entomofauna invazních rostlin a příklady invazních druhů hmyzu
Ing. Aleš Bezděk, PhD.
Invazním druhem rozumíme takový druh, který se dostane do míst, kde před tím nikdy nežil a samovolně se zde šíří. Pokud je takovým druhem rostlina, pak ve své nové domovině představuje pro místní herbivorní faunu zcela nový fenomén. První část přednášky se bude týkat faktorů, které ovlivňují utváření společenstev herbivorního hmyzu na invazních rostlinách. A protože nejen rostliny mohou být invazní, tak druhá část bude věnována příkladům invazních druhů hmyzu. Vybrány byly takové druhy, se kterými se u nás už můžeme setkat, případně se jejich výskyt v ČR dá v blízké době očekávat.

Pavouci sutí a skal
RNDr. Vlastimil Růžička, CSc.

Cestování v čase krajinou České republiky: Pár historek o tom, jak vypadala naše krajina, proč Váš prapradědeček mohl jíst kaviár z Labe, a proč Vaše děti nejspíš neochutnají úhoře
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D.

Moravská Amazonie motorovou pilou: Historie a současnost jedné z biologicky nejcennějších oblastí v ČR
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D.

Tajnosti a drby z života motýlů: aneb jak chránit motýly a jejich životní prostředí

Mgr. Kateřina Tvardíková

Sexuální praktiky Australo-novoguinejských ptáků

Mgr. Kateřina Tvardíková

Nakoukněme spolu pod pokličku partnerského výběru a chování ptáků - obrázky a videa ze života ptáků, představení nejpodivnějších ptačích skupin

O kůrovcích Šumavy a lidech
RNDr. Petr Doležal, Ph.D.