Akademické půlhodinky 15. cyklus

Program Akademických půlhodinek

11. 10. Renata Švestková: Silní rodiče, silné děti

18. 10. Ondřej Lenz: Co Mendel netušil, aneb o DNA, dědičnosti a dalších podivuhodnostech života

25. 10. Marie Janečková: Barokní chrám jako jeviště, bojiště i útočiště

1. 11. Miloslav Devetter: Les hoří! Je to postrach nebo požehnání?

8. 11. Jan John: Benátský všelék theriak a archeologické doklady jeho dovozu do jižních Čech

15. 11. Lukáš Vejřík: Ekologie sumce velkého - ze života naší největší ryby

22. 11. Petr Znachor: Dopady globální změny klimatu na naše nádrže

29. 11. Václav Hönig: Jak vznikají virové epidemie?

Záznamy Akademických půlhodinek

Anotace přednášek

11. 10. Renata Švestková: Silní rodiče, silné děti

Cílem bude posluchačům představit hlavní teze modelu navozující výchovy, který je součástí kurzu Silní rodiče – Silné děti®. Hlavním tématem tohoto konceptu je posílení rozvoje rodičovských kompetencí a výchovu bez násilí na dětech ve všech rovinách. Je důležité, aby kdokoliv kdo je v pozici vychovatele/rodiče jednoznačně vnímal svoji roli dospělého a svoji odpovědnost jako vychovatele a své děti, při zohlednění jejich práv, potřeb a osobností, vedl a doprovázel je s respektem. To může znamenat stanovení limitů nebo odsouhlasení pravidel, určité odůvodněné „NE“ nebo také velkorysost a toleranci.

Mgr. Ing. Renata Švestková, Ph.D., pracuje na Zdravotně sociální fakultě JU od roku 1998, kde v letech 1998 – 2002 vedla Ústav sociální práce. Od roku 1995 je externím učitelem na Pedagogické fakultě JU.  Má zkušenosti z koordinace dobrovolnické práce na ZSF JU. V letech 1995 – 98 byla dobrovolným ředitelem CEGV Cassiopeia v Českých Budějovicích.  Má dlouholetou zkušenost z práce s dětmi ve volném čase, se zdravotně postiženými dětmi a mládeží. Je držitelkou řady osvědčení opravňujících k výše uvedené činnosti. Aktivně se účastní řešení grantových projektů z oblasti dobrovolnictví, sociální práce a ekologické výchovy, nestátních neziskových organizací. Je autorkou publikací týkajících se její odborné problematiky.

18. 10. Ondřej Lenz: Co Mendel netušil, aneb o DNA, dědičnosti a dalších podivuhodnostech života

Jak funguje DNA-šifra? Jak vypadají geny a kolik jich máme? Proč něco dědíme po tatínkovi a něco po babičce? Když Johan Gregor Mendel poprvé poodhalil základy dědičnosti, nevěděl ještě nic o DNA ani o tom, jakými fascinujícími způsoby jsou jím objevené pravidla dědičnosti zajištěna. Asi by ho také nenapadlo, že ani geny nemají někdy poslední slovo, a že některé z nich jsme dokonce vůbec nezdědili od lidí. Letmo nahlédnout pod pokličku dědičnosti nejen u lidí můžete při příležitosti 200. výročí Mendelova narození v této akademické půlhodince.

Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D., vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Biologickém centru AV ČR zkoumá rostlinné viry, jejich genetickou proměnlivost i evoluci, a hledá nové, dosud nepopsané viry. Pravidelně pořádá popularizační přednášky pro střední školy a veřejnost.

25. 10. Marie Janečková: Barokní chrám jako jeviště, bojiště i útočiště

Tématem přednášky není chrám z hlediska architektonického, sledování jeho vnější a vnitřní krásy, nýbrž v centru pozornosti bude rétorický výkon kazatelů, kteří využívali chrám jako jeviště fiktivního dramatického děje, jako bojiště při pádné, často adresné kritice lidského chování, a kteří z chrámu dokázali vytvořit také útočiště pro spravedlivé a věrné i pro slabé, smutné a klesající na mysli. Výběr kazatelů je omezený, ovlivněný zčásti jejich vztahem k tomuto regionu, především však myšlenkovou náplní jejich kázání, z nichž budou představeny ukázky doplněné komentáři.

Doc. PhDr. Marie Janečková, CSc., se specializuje na historickou češtinu a její vývoj. Od roku 2006 až dosud je docentkou českého jazyka v Ústavu bohemistiky FF JU v Českých Budějovicích. Vyučuje historickou gramatiku a dialektologii, vývoj českého jazyka, dialektologii, slovotvorbu, onomastiku, úvod do studia českého jazyka, kulturu mluveného projevu a rétoriku. Ve spolupráci s českobudějovickou pobočkou Českého rozhlasu 2 se od roku 2012 do roku 2020 věnovala popularizaci českého jazyka, jeho pravopisu a proměnám slovní zásoby v čase.

1. 11. Miloslav Devetter: Les hoří! Je to postrach nebo požehnání?

Jsou požáry v přírodě dobré, nebo špatné? Jaký mají význam a co způsobují? Jak se jim bránit a máme to vůbec dělat? Jsou naše lesy požárům přizpůsobené? A požár v Českém Švýcarsku: kdo jej vlastně způsobil? To jsou některé z otázek, na které budeme hledat odpovědi.

RNDr. Miloslav Devetter, Ph.D., je vědecký pracovníkem Ústavu půdní biologie Biologického centra AVČR, kde se zabývá výzkumem půdní mikrofauny a vývojem půdních společenstev, především půdních vířníků a želvušek od polárních ekosystémů do tropů.

8. 11. Jan John: Benátský všelék theriak a archeologické doklady jeho dovozu do jižních Čech

Pod názvem theriak byl již od antiky znám univerzální lék a protijed, připravovaný z mnoha ingrediencí. Velký rozvoj jeho výroby ale nastal až v období raného novověku, kdy se jedním z jeho hlavních producentů staly Benátky. Právě z Benátek byl theriak ve velkém množství exportován, přičemž hlavním archeologickým dokladem jeho vývozu jsou archeologické nálezy kovových víček, na nichž lze zpravidla identifikovat symboly a opisy, umožňující přiřazení k jednotlivým benátským lékárnám. Přednáška je věnována prezentaci výsledků zpracování prvního souboru víček od theriaku, který se podařilo zdokumentovat v oblasti jižních Čech.

15. 11. Lukáš Vejřík: Ekologie sumce velkého - ze života naší největší ryby

Náš sumec je ryba historicky opředená mnoha mýty a pověstmi. K těmto mýtům se v posledních letech navíc přidaly obavy z nárůstu jeho početnosti v českých vodách. Bohužel do relativně nedávné doby existovalo jen velmi málo vědeckých studií zaměřených na tento druh, a tak většina závěrů byla vyvozována z různých spekulací a mnohdy mylných odhadů. V přednášce se podíváme na mnoho vlastností této ryby, na její růst, věk, potravu, vliv na vodní prostředí a mnoho dalšího. Informace obsažené v přednášce však nebudou vycucané z prstu, ale budou se opírat o vědecky opublikované poznatky z různých částí Evropy a v neposlední řadě také o vědecké studie autora přednášky. Studie vycházejí z šesti let pozorování ekologie této ryby na pěti českých lokalitách provedené vědeckou skupinou Fishecu z Akademie věd. Během výzkumů prošlo vědcům rukama přes 1 000 dospělých sumců pocházejících z přirozených podmínek. Po získání nezbytných informací byly ryby očipovány a vypuštěny zpět na svobodu. Díky tomu také bylo přes 200 označených ryb v průběhu let uloveno opakovaně, a to už je množství dat, které nám odhalí opravdu nezkreslená fakta o ekologii tohoto vrcholového predátora našich vod.

RNDr., Ing. Lukáš Vejřík, Ph.D., vystudoval obor zoologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a obor rybářství na Fakultě rybářství a ochrany vod na téže univerzitě. V Biologickém centru AV ČR se věnuje ekologii ryb a dalších vodních organismů. V posledních letech je hlavním objektem jeho zájmu největší sladkovodní ryba Evropy, sumec velký. Pravidelně pořádá popularizační a cestopisné přednášky na nejrůznějších místech po ČR a rovněž pravidelně píše populárně naučné články do různých časopisů.

22. 11. Petr Znachor: Dopady globální změny klimatu na naše nádrže

V přednášce se posluchač dozví, jaké jsou dopady globální změny klimatu na naše nádrže a jaký mají vliv na kvalitu vody. Na příkladu několika vodárenských i rekreačně využívaných nádrž si ukážeme, jak se z dlouhodobého pohledu mění chemické složení vody, jaké pozorujeme teplotní trendy, jakým způsobem ovlivňuje člověk přehradní nádrže a co vše můžeme v budoucnosti očekávat.

29.11. Václav Hönig: Jak vznikají virové epidemie?

V posledních deseti letech jsme byli svědky hned několika epidemií infekčních onemocnění způsobených viry. Lišila se jejich příčina, průběh i celkový dopad, který na lidskou společnost měly. Kde se tyto nové viry způsobující epidemie berou? Byly tady epidemie vždy? Jak se nákazy šíří a proč se některé šíří více než jiné? Ohrožují viry samotnou existenci lidské civilizace?

Mgr. Václav Hönig, Ph.D., pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a také ve výzkumné skupině Emergentních virových chorob VUVEL. Zabývá se ekologií a epidemiologií nákaz přenášených klíšťaty a komáry, zejména tím, jaké jsou podmínky koloběhu nákaz mezi přirozenými hostiteli, kdy a jak dochází k přenosu na člověka.