Do záchrany karase obecného se už zapojilo přes 700 lidí

Už od loňského roku se lidé registrují na webové stránky www.zachrankarase.cz, kde pomáhají s pátráním po posledních populacích karase obecného a nahlašují lokality jeho výskytu. Nyní, v plné rybářské sezoně, budou vědci rádi, když opět lidé vyrazí pátrat po této kriticky ohrožené rybě a jejím úhlavním konkurentovi, karasovi stříbřitém. Ačkoliv poznání o rozšíření tohoto druhu díky zapojení veřejnosti pokročilo, stále zůstává na mapě České republiky mnoho bílých míst, kde se historicky pravděpodobně vyskytoval a nyní mohl být nahrazen invazním karasem stříbřitým.

„Do projektu se nám dosud zapojilo 719 respondentů, kteří nahlásili 938 lokalit s výskytem karasů. Úbytku karase obecného si všimlo 75 % z nich. Stejně tak přibývání invazního karase stříbřitého v našich vodách zaznamenalo 71 % respondentů,“ říká jeden z hlavních koordinátorů záchranného projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR. Mezi respondenty, kteří se zapojili do mapování karase, se najdou skuteční rekordmani. „Nejaktivnější člověk nám nahlásil 72 lokalit. Naopak, okolo dvou set lidí se do průzkumu pouze registrovalo, a tak by mohli využít letní období a pokračovat v pátrání,“ vyzývá student zapojený do projektu, Sandip Tapkir z Biologického centra AV ČR.

V současné době lidé hlásí výskyt karase obecného zejména v rybníčcích, tůních a zatopených lomech, zatímco karase stříbřitého zaznamenali kromě těchto lokalit i v řekách a jejich slepých ramenech. „Když jsme ověřovali data od respondentů, potvrdilo se, že zejména drobné lokality jako lomy a tůně jsou opravdu posledními místy, kde je vyšší šance najít původního karase. V řekách a větších rybnících převládá invazní karas stříbřitý, který se tam dostává především při vysazování ryb, například s násadou kapra,“ vysvětluje Marek Šmejkal.

Obrázek 1: Rozdíl mezi hlášeným typem lokalit můžeme pozorovat u tůní a zatopených kamenných lomů, kde převažují lokality karase obecného, a naopak u říčních lokalit převažují hlášení výskytu karase stříbřitého.

Lidé ke změnám na jejich oblíbeném rybářském místě nejsou lhostejní a píší vědcům poznámky k lokalitě, např: „V tomto rybníku pomalu narůstala populace karase stříbřitého, až karase obecného zcela vytlačila.“ V dalších lokalitách, zejména v jižních Čechách, veřejnost poukazovala i na problém s dalším invazním druhem, střevličkou východní.

Průzkum ovšem poněkud komplikuje fakt, že oba druhy karase jsou si velmi podobné a ne každý je správně určí. V současné době tak převažují hlášení o výskytu karase obecného, ačkoliv se mnohdy jedná o invazního karase stříbřitého. Nicméně je důležité mapovat i invazní ryby. V další fázi projektu Zachraň karase totiž odborníci vytipují vhodná místa pro zpětné vysazení původního karase. A pokud by se vysadil do oblastí s hojným výskytem karase stříbřitého, veškeré úsilí by mohlo přijít vniveč.

Již nyní je však jasné, že se díky veřejnosti podařily najít desítky míst, kde karas obecný ještě přežívá a vědci o nich neměli tušení. Bohužel na většině z těchto lokalit již není sám a pomalu jej vytlačuje a početně přerůstá invazní konkurent. „Často tady karas stříbřitý převažuje v poměru 10:1 a karas obecný vykazuje velice špatnou kondici. Někde výměna druhů proběhla tak nenápadně a postupně, že nám lidé hlásí karasy obecné, a přitom na lokalitě už najdeme pouze karasy stříbřité,“ upozorňuje Marek Šmejkal.

Obrázek 2: Karas obecný (nahoře) s velmi špatnou kondicí v důsledku invaze karase stříbřitého (dole). Karas stříbřitý převažuje přibližně desetkrát nad karasem obecným ve zkoumané nádrži.

Obrázek 3: Masivně namnožený karas stříbřitý v malém lesním lomu, kde utlačuje zbytek populace karase obecného.

Obrázek 4: Aktivní vypouštění ryb z okrasných jezírek představuje pro původního karase obecného velký problém a jednu z příčin jeho úbytku. Karas zlatý se s karasem obecným kříží a vytváří plodné křížence. Navíc je schopen přerůst karasy obecné podobně jako karas stříbřitý. Na dané lokalitě je problémem i masivní výskyt střevličky východní. Karas zlatý byl pravděpodobně vypuštěn do lokality nedávno, neboť mezidruhoví kříženci zaznamenáni nebyli.

Obrázek 5: Dlouhoploutvý kříženec karase obecného a karase zlatého. Karas zlatý by z tohoto důvodu neměl být vypouštěn do volné přírody, neboť představuje hrozbu pro karase obecného a po masivním namnožení i pro naše ekosystémy tůní.