Zeptejte se vědce: Spike protein v krvi

Dotaz

Dobrý deň,

chcel by som Vás poprosiť o informáciu, či je známe ako dlho ľudské bunky produkujú spike proteín po očkovaní mRNA vakcínou, príp. vektorovou vakcínou a ako dlho následne zostáva spike proteín prítomný v krvi.

Za Vašu odpoveď Vám vopred ďakujem

S pozdravom

Marek Adamczak

Odpověď

jednoduchá, stručná odpověď na vaše 2 otázky zní: krátce (v řádu hodin až dnů) s tím, že koncentrace spike-proteinu v krvi jsou velmi nízké a měřitelné pouze po 1. dávce vakcíny. Většina proteinu je zakotvena v membránách buněk nebo vystavena na specializovaných buněčných receptorech.

Podrobnější vysvětlení:

Nejprve je dobré si připomenout si, jak mRNA vakcíny fungují obecně: buňky dostanou „návod“, jak vyrobit část virového výběžku (spike-protein) podobně, jak to dělají při infekci skutečným koronavirem. A podobně jako při infekci skutečným koronavirem tento protein vystaví na svém povrchu (buď na speciálních receptorech nebo přímo, ostatně je pro zabudování do membrány přímo předurčen). Tam ho jako „cizí“ rozpozná náš imunitní systém, který proti němu (popř. dané buňce) zahájí obranou reakci. Nutno podotknout, že velkou část vakcíny s mRNA popř. poté i vystaveného proteinu pohltí speciální imunitní buňky, které jsou pro vystavování cizorodých částic přímo vybaveny, a které ho odnesou do přilehlé mízní uzliny, ve které probíhá učení imunitního systému. Uvolňování vyráběného proteinu do krevního oběhu tedy není principem mRNA vakcinace (ani vektorových vakcín), i když k němu zákonitě v určité malé míře také musí dojít. Pomocí radioaktivního a fluorescenčního značení bylo doloženo, že většina vakcíny a vyráběného proteinu zůstává v místě vpichu, přilehlých lymfatických uzlinách (maximum 6h po injekci, 3 dny pomalý pokles, vymizení do 6-9 dnů) a v játrech, kam je filtrován z lymfatických uzlin [1].

Samotná mRNA z vakcíny se přirozeně rozpadá v řádu hodin až dnů (stejně jako všechny ostatní mRNA v buňce, od kterých se nijak neliší), vyráběný spike-protein je poté buď rozložen spolu s buňkou, na které je vystaven (v případě „normální“ lidské buňky), nebo je rozložen po procesu učení imunitních buněk (pokud je vystaven na speciální imunitní buňce). Pokud se při tomto rozkladu dostane do krevního oběhu, jsou jeho koncentrace nízké, jak potvrzuje i nedávná studie, která naměřila nízké množství spike proteinu v krvi pouze po 1. dávce vakcíny – po 2. dávce dosud nebyl ani nejcitlivějšími metodami detekován [2]. Nejvyšší (i když stále velmi nízké) koncentrace kousku spike proteinu byly naměřeny 5 dnů po 1. vakcinaci (tzv. S1 část). Kompletní spike-protein byl naproti tomu zjištěn v krvi v ještě menších koncentracích teprve 15 den po 1. očkování. Vysvětlení, proč se spike protein objevuje může být v tom, že S1-část může být odštěpena speciálními enzymy (proteázami), které se běžně v těle vyskytují, a které stejným způsobem štěpí spike-protein i při reálné infekci koronavirem. Kompletní spike-protein se pak může do krve uvolnit při rozkladu buňky s vystaveným spike-proteinem. Je třeba zdůraznit, že se ve všech těchto případech jedná o velmi nízké (!) koncentrace, které jsou hluboko pod koncentracemi spike-proteinu v krvi při reálné infekci koronavirem (ať už příznakové nebo bezpříznakové).

Odkazy:

[1] Assessment report. EMA/707383/2020.

[2] Alana F Ogata, Chi-An Cheng, Michaël Desjardins, Yasmeen Senussi, Amy C Sherman, Megan Powell, Lewis Novack, Salena Von, Xiaofang Li, Lindsey R Baden, David R Walt (2021). Circulating SARS-CoV-2 Vaccine Antigen Detected in the Plasma of mRNA-1273 Vaccine Recipients. Clinical Infectious Diseases, 2021; DOI: https://doi.org/10.1093/cid/ciab465