Marie Jalovecká získala Evropský doktorát za výzkum Babesií

Historie Evropského doktorátu sahá do doby před 25 lety, kdy se Evropská unie rektorů (nyní Evropská asociace univerzit) rozhodla udělovat European Doctorate. Oproti „klasickému“ doktorátu musí doktorand splnit několik podmínek. Mezi ty základní patří, že disertační práci musí napsat v cizím jazyce (v angličtině nebo jiném jazyce dle zvyklostí oboru), v rámci svého doktorského studia strávit minimálně tři měsíce na zahraniční vysoké škole či že u obhajoby musí být nejméně dva zahraniční oponenti disertační práce, přičemž školitel a oponent nesmí být z jednoho státu. Evropský doktorát jakožto standardizované potvrzení kvality napříč zeměmi EU například usnadňuje mladým vědcům hledání postdoktorských pozic na prestižních odborných evropských pracovištích. V ČR možnosti udělovat Evropské doktoráty využívá minimum vysokých škol.

Marie Jalovecká vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě JU. Kromě katedry parazitologie Přf JU a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích se školila na  Oniris - Ecole Nationale Vétérinaire, Agroalimentaire et de l'Alimentation v Nantes ve Francii. Pro svou disertační práci "Establishment of Babesia laboratory model and its experimental application” si vybrala velmi obtížné téma krevních parazitů z rodu Babesia. Jedná se o krevní prvoky, kteří infikují zvířata i člověka a jsou přenášeni klíšťaty (mezi laickou veřejností je více znám virus klíšťové encefalitidy a bakterie z rodu Borrelia). Krevní paraziti rodu Babesia jsou příbuzní původcům malárie, malarickým plasmódiím. Nejsou však přenášeni komáry, ale klíšťaty a vyskytují se na všech kontinentech, taktéž v mírném pásu ČR. Na rozdíl od malarických plasmódií, které jsou v souvislosti se snahou vyvinout vakcínu proti malárii dopodrobna prostudovány, o babésiích se toho ví málo a většina lidských infekcí zřejmě uniká pozornosti. Jednou z překážek, která dosud bránila jejich podrobnějšímu studiu, byla absence laboratorního modelu. Aby bylo možno prvoka studovat v celém jeho životním cyklu, je třeba nejen infikovat laboratorní zvířata, ale zejména zvládnout infekci klíšťat a přenos na dalšího hostitele. Marie Jalovecká, která se zaměřuje na vztah těchto prvoků k imunitnímu systému klíštěte, tento složitý problém vyřešila tím, že zavedla a optimalizovala laboratorní model Babesia microti na laboratorních myších a klíšťatech. Zavedení tohoto modelu umožňuje nejen jí, ale i laboratořím po celém světě tyto nebezpečné prvoky do hloubky prostudovat. Umožní to mimo jiné hledání účinných léků a vývoj vakcín.

Marie Jalovecká v současné době působí na Přírodovědecké fakultě JU a Parazitologickém ústavu BC AV ČR.