Je to „čínský virus“, říká parazitolog Julius Lukeš
Své tělo vystavuje všemožným pokusům. Snědl vajíčka tasemnice, kvůli vědě zkusil průjmové prvoky, nechal se kousnout mouchou tse-tse. Koronavirem se ale záměrně nenakazil. „Mamince je 85 let. Nechci ji ohrozit. Tohle nedoporučuji,“ vzkazuje parazitolog Julius Lukeš v rozhovoru pro iDnes.cz po Skypu a dodává, že Donald Trump správně označil infekci „čínským virem“.
iDNES.CZ: Trump má pravdu, jedí netopýry, je to „čínský virus“, říká parazitolog
„Úvaha o tom, že bych se cíleně nakazil koronavirem, mi samozřejmě hlavou proběhla. Ale už před třemi týdny jsem si myslel, že jsem nakažený,“ říká profesor Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd. „Jel jsem totiž v autě s člověkem, který byl nakažený a už měl zřejmě příznaky.“
Záměrně se nakazit? To odmítám
„Vrátil se z konference ve Španělsku,“ vysvětluje Lukeš. Že bych mohl být nemocný jsem si myslel zhruba čtyři dny, ale prokázal se opak. Takže je vidět, že i když jsme byli v blízkém kontaktu, virus není všemocný.“
Záměrná nákaza ale podle něj nepřicházela v úvahu. „Žiju v jednom domě se svou 85letou maminkou. Pokus na mém těle by tak měl následky pro mé okolí, což si v tuto chvíli nemohu dovolit. Navíc bych byl kvůli tomu v izolaci, chci v tuto dobu fungovat. Jinak bych se viru nebál, ale teď není o co stát.“
„Zdravý mladý člověk by se ale bát neměl,“ navazuje Julius Lukeš. „Pokud si projde nemocí, bude mít v těle protilátky. Podle dat, která máme k dispozici, by měl být vůči infekci odolný po dobu alespoň dvou let. To je ale hodně krátká doba. Spíš bych očekával, že protilátky vydrží v těle mnohem déle. Pro cestování nebo volnější pohyb to smysl dává, ale vzhledem k riziku přenosu na méně odolné lidi i vzhledem k možné zátěži našeho zdravotnického systému záměrné nakažení nedoporučuji.“
Je to „čínský virus“, Trump má pravdu
„Tenhle virus by nikdy nemohl mít svůj počátek v Evropě,“ myslí si Lukeš. „Je prostě z Číny. A taková ta přehnaná vděčnost Číně za to, že nám pošle pár předražených letadel s mizerným obsahem, to se mi nelíbí. Čína nám předně poslala do Evropy tento virus. Podobné infekce prostě vznikají, když se jedí divoká zvířata, netopýři, luskouni.“
„Číňani jedí všechno, co létá, kromě letadel, a všechno, co je pod zemí, kromě metra,“ glosuje Lukeš. „Už jsem viděl nové nahrávky z čínských trhů, kde se prodávají netopýři. Tohle je dvojí problém. Předně se zabíjejí vzácná zvířata a následně se giganticky zvyšuje riziko přenosu virů z těchto zvířat na člověka. Platí, co řekl Donald Trump: Je to čínský virus. A lidé, kteří za to Trumpa obviňují z rasismu, jsou idioti.“
Kolektivní imunita sovětských satelitů
Podle Lukeše je možné, že východní Evropa by mohla být vůči koronaviru odolnější díky kdysi povinnému očkování proti tuberkulóze. „Může to být odrazem paradoxu socialistického zdravotnictví, které bylo na rozdíl od zbytku společnosti relativně kvalitní a drželo velice silné proočkování populace.“
„Používala se tady vakcína Calmette-Guerin, což byli dva vědci z Pasteurova ústavu,“ vysvětluje Julius Lukeš. „Jejich vakcína se tu používala od šedesátých let až do roku 2010. Obecně platí, že vakcinace je dobrá věc. Jakékoliv její zpochybňování touto epidemií podle mě skončilo. Obavy maminek o to, že by jejich děti mohly být kvůli očkování autistické, jsou nepodložené, kontaminovaly zdejší prostředí a rozvolnily proinfikovanost populace.“
„Imunologická paměť je velmi dlouhá,“ je přesvědčen Lukeš. „Děti se očkují a zůstávají v řadě případů imunní po celý život. Každá vakcína zvedne vaši imunitní reakci, tedy imunita se posílí. Může tedy platit, že kolektivně posílená imunita těmito vakcínami, které se podávaly ve východním bloku, bude mít pozitivní efekt. Velice zajímavé v tomto směru je srovnání bývalého východního a západního Německa.“
Promoření Česka? Raději ne
Julius Lukeš se vyjádřil i k aktuální debatě o možném řízeném promoření odolné části české populace, kterou vyvolal epidemiolog Prymula. „Je mi sympatické, že Roman Prymula je schopen změnit názor. Každá země to řeší jinak. Byl bych ale spíše zastáncem konzervativnějšího pojetí, epidemii bych nespouštěl.“
„Navíc tu výhodu, kterou Česká republika má, tedy že má průběh infekce pod kontrolou, hygienici jsou schopni trasovat, počet případů narůstá pomalu, máme jen několik ohnisek, kam můžeme zamířit pozornost, bychom neměli pustit.“
„Vracet se k příkladu Velké Británie, který už navíc tamní vláda opustila, neupřednostňuji,“ varuje Lukeš. „Byl bych pro širší diskusi. O tom by neměl rozhodovat jediný člověk, i když je velice kompetentní.“
Julius Lukeš se zamyslel i nad tím, kolik je v Česku skutečně nakažených lidí. „Optimistické názory tvrdí, že by jich mohlo být dva až třikrát více, než uvádějí oficiální statistiky. Pesimisté tvrdí, že takových lidí je až desetkrát více. Za půl roku zjistíme, kdo měl pravdu.“
„Na té infekci je nejpřekvapivější rychlost jejího šíření,“ říká parazitolog. „Oproti jiným virovým infekcím se to liší. Oproti ebole, ale i jiným infekcím například v Africe, je přenos koronaviru opravdu ďábelský. Řada lidí nemá příznaky, z Číny známe případy, kdy se lidé nakazili na opravdu velikou vzdálenost. Tohle mě šokovalo. Něco takhle explozivního jsem neočekával.“
Důležitost testování
Julius Lukeš hovořil v rozhovoru po Skypu i o důležitosti testování. I proto podle něj spustila Akademie věd ČR nový webový portál na pomoc diagnostickým laboratořím, které testují vzorky na přítomnost koronaviru. Portál laboratore-proti-koronaviru.cz umožňuje propojit tyto laboratoře s dobrovolníky z řad vysokoškolských studentů biologických oborů či výzkumných pracovníků, kteří nabízejí svou pomoc.
Web znázorňuje na mapě České republiky seznam 72 laboratoří registrovaných u Státního zdravotního ústavu, ať už jde o nemocnice, ústavy Akademie věd, univerzity či soukromé laboratoře. „Podobně jako medici z vyšších ročníků lékařských fakult chodí pomáhat do nemocnic, stejně tak se nám nabízejí studenti a absolventi molekulární biologie, či vědečtí kolegové, kteří chtějí pomoci v diagnostických laboratořích,“ uzavírá Julius Lukeš.
Autor: Vladimír Vokál