Akademické půlhodinky 11. cyklus

Důležité: kapacita omezena (vždy k dispozici pouze 35 míst)

Každý týden se na internetových stránkách JU (v pozvánkách na blížící se Akademickou půlhodinku) objeví registrační formulář.

Program:

9. 10.  Martin Palus: Válka v mozku, aneb co víme o viru klíšťové encefalitidy

16. 10.  Kamila Vránková: Láska a odpovědnost v Shakespearových sonetech

23. 10.  Jaroslav Vrba: Není sucho jako sucho, aneb hrozí Jihočechům nedostatek vody?

30. 10.  Věra Vlasáková: Nemoc pohybového ústrojí u seniorů

6. 11.  Zdeněk Faltýnek Fric: Motýli jako indikátor proměn české krajiny

13. 11.  Dalibor Kučera: Hledání osobnosti mezi slovy

20. 11.  Václav Krištůfek: Fenomenální včely

27. 11.  Adéla Mojžíšová: Sociální práce – cesta k lidem

Anotace:

9.10.      Martin Palus: Válka v mozku, aneb co víme o viru klíšťové encefalitidy

Víte, jak dlouho putuje virus z klíštěte, než se dostane do mozku, a zda se tam dostane vždy? Víte, že se virem klíšťové encefalitidy můžete nakazit i z neošetřeného mléka nebo másla a že do Evropy tahle nemoc připutovala z Dálného východu? Odkud se vlastně berou nakažená klíšťata? Jak poznám, že mě ohrožuje klíšťová encefalitida a můžu tomu zabránit? Existuje účinná léčba? Na tyto otázky odpoví první přednáška z podzimního cyklu Akademických půlhodinek 2018.

RNDr. Martin Palus, Ph.D., pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu BC AV ČR a také ve výzkumné skupině Emergentních virových chorob VUVEL. Zabývá se výzkumem virových nákaz člověka a možnostmi jejich léčby. Zvláště se zaměřuje na výzkum klíšťové encefalitidy, na to, jak onemocnění propuká, jakým způsobem virus proniká do mozku a jaké faktory v tomto procesu hrají roli.

16.10.   Kamila Vránková: Láska a odpovědnost v Shakespearových sonetech

Přednáška se bude zabývat interpretací vybraných Shakespearových sonetů, konkrétně zkušeností lásky jako vědomí odpovědnosti vůči životu druhého. V tomto směru bude přednáška vycházet jak z renesančního pojetí osobnosti, tak i z myšlenek Emanuela Lévinase a jeho etické filosofie ‘bytí pro druhého.‘

23.10.    Jaroslav Vrba: Není sucho jako sucho – aneb hrozí Jihočechům nedostatek vody?

Průběh letošního léta a dlouhodobý deficit vody v krajině vzbudil enormní zájem médií, prohloubil vrásky zemědělců, rybářů i vodohospodářů a rozproudil diskuse odborníků, politiků i laické veřejnosti. Kam se poděl déšť a sníh? Proč se naše krajina přehřívá? Proč vysychají potoky i studny a hynou ryby? Vážně vysychá Šumava a Vltava? Hrozí nám opravdu nedostatek pitné vody a války o vodu? Dokážeme se adaptovat na důsledky klimatické změny? Je výstavba nádrží opravdu jediným řešením? V této přednášce nabídneme zamyšlení o významu vody pro život, krajinu i společnost.

Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., je dlouholetým pracovníkem Hydrobiologického ústavu BC AV ČR a hydrobiologii přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Podílí se na výzkumu jihočeských rybníků, šumavských jezer a údolních nádrží Slapy a Římov.

30.10. Věra Vlasáková: Nemoc pohybového ústrojí u seniorů

Choroby pohybového ústrojí u seniorů se vyskytují častěji než v mladším věku a mají svá specifika, mezi něž patří především chronický průběh. Podstatně omezují nejen pohyblivost nemocného, ale i jeho schopnost základní sebepéče. V přednášce budou probrány artróza, osteoporóza a revmatická polymyalgie, jejich příčiny, klinický obraz, léčba a prevence.

MUDr. Věra Vlasáková, narozená v r. 1948 v Kněžských Dvorech. Maturovala v r 1967 na Střední zdravotnické škole v Českých Budějovicích a nastoupila na Lékařskou fakultu UK v Plzni; promovala v r. 1973. Téhož roku začala pracovat na interním oddělení nemocnice v Českých Budějovicích jako internista, od r. 1984 jako ordinář pro revmatologii a od r. 1997 jako zástupce primáře interního oddělení. Od r. 2004 se věnuje revmatologii ve zdravotnickém zařízení Medipont Plus s.r.o, kde je i Centrum biologické léčby pro pacienty s revmatickými chorobami. V tomto centru spolupracovala na mnoha studiích účinnosti a bezpečnosti nových biologických léků pro revmatické choroby.

6.11.      Zdeněk Faltýnek Fric: Motýli jako indikátor proměn české krajiny

Letos si připomínáme stoleté výročí vzniku republiky. Za sto let se život v naší zemi změnil k nepoznání. Radikálně se proměnila česká krajina a s ní i zdejší fauna. Co o těchto změnách prozrazují motýli? Obzvláště patrné je to na menším území, např. v Jihočeském kraji bylo celkem zaznamenáno 134 druhů denních motýlů, z nichž několik tvoří náhodní zatoulanci. Plných 33 druhů jich ale v kraji již vyhynulo a řada druhů je regionálně ohrožených. Vinu nenesou jen obvykle uváděné příčiny jako pesticidy či meliorace v 2. polovině 20. století. Řada druhů vymřela již v prvních dekádách 20. století, jiné ale vymírají teď. Proč tomu tak je a dá se s tím něco dělat? Přijďte si poslechnout přednášku z cyklu Akademické půlhodinky.

RNDr. Zdeněk Faltýnek Fric, Ph.D., pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Zabývá se vztahem mezi prostorem, časem a prostředím a doufá, že mu to umožní odpovědět na řadu nezodpovězených otázek. Jako modelovou skupinu využívá motýly.

13.11.  Dalibor Kučera: Hledání osobnosti mezi slovy

Přednáška představí posluchačům oblast moderní psycholingvistické analýzy textu, ve které je za pomoci diagnostických, jazykovědných a výpočetních metod hledán vztah mezi osobností člověka a slovy, která využívá při psané i ústní komunikaci. Mluví společenští lidé jinak než lidé uzavření? Používají například jiné slovní tvary? Kdy a v jakém typu komunikace se osobnost lidí nejvíce projevuje? Také těmto otázkám se zde budeme věnovat.

PhDr. Dalibor Kučera, Ph.D. Pedagog a výzkumný pracovník v oblasti obecné psychologie, pedagogické psychologie a psychometrie. Dlouhodobě se zabývá problematikou metrických přístupů v oblasti výzkumné diagnostiky, zejména z pohledu psycholingvistiky a expresivních projektivních metod. Od roku 2016 je řešitelem tříletého výzkumného projektu CPACT (Komputační psycholingvistická analýza českého textu) podpořeného Grantovou agenturou ČR (16-19087S). Je členem výkonné a technické redakce časopisu Pedagogika, členem České asociace pedagogického výzkumu a Českomoravské psychologické společnosti. Trvale působí jako odborný asistent a výzkumný psycholog na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na oddělení psychologie katedry pedagogiky a psychologie.

20.11.    Václav Krištůfek: Fenomenální včely

Známé i nejnovější pohledy na život včel. Včelstvo jako superorganizmus, který patří mezi nejúžasnější druhy naší planety z hlediska organizace hmoty a energie v prostoru a čase.

"Včelstvo je jako zázračná studánka; čím více z ní čerpáme, tím bohatší je její pramen" (Karl von Frisch, etolog, 1886 - 1982).

Ing. Václav Krištůfek, CSc., pracuje na Biologickém centru AV ČR v Č. Budějovicích. V současné době se zabývá studiem zdraví včel ve vztahu k jejich výživě a stavu životního prostředí. Je jedním ze zakladatelů Experimentální a výukové včelnice v areálu Biologického centra a podílí se na popularizaci včelařského oboru.

27.11.  Adéla Mojžíšová: Sociální práce – cesta k lidem

Cílem bude představení oboru sociální práce a profese sociálního pracovníka v kontextu vysokoškolského vzdělávání studentů  na Jihočeské univerzitě  a jejich přesahu do rozvoje občanské společnosti. Budou prezentovány oblasti sociální práce, do kterých se aktivně studenti zapojují, a to v rámci jejich odborných praxí, zahraničních stáží či dobrovolnické činnosti. Sociální práce jako cesta k lidem je podmíněná nejen vysokou mírou profesionalizace sociálního pracovníka, ale také jeho osobnostním rozvojem, který je v průběhu studia podporován.