Akademické půlhodinky 7. cyklus

11.10. Kateřina Sam: (Nejen) ptačí predátoři a jejich kořist na Papui-Nové Guineji

Napínavou hru na schovávanou - přesně takovou často hraje kořist s predátory.  Ruleta života a smrti je neúprostně roztočena i mezi hmyzem a jejich predátory, kteří jsou v některých oblastech obzvláště hojní a nenasytní. Netopýři, ptáci či mravenci? Ti všichni mají v různých prostředích světa i v různých typech lesa různou druhovou bohatost a hustotu. Co se stane, když tito predátoři z lesa zmizí? Jaký dopad budou mít takové změny na společenstva hmyzu a rostlin, kterými se hmyz většinou živí? Během přednášky odpovím nejen na tyto otázky, ale prozradím například i to, že ptáci čenichají a že rostliny jsou pěkní žalobníčci, kteří dělají hru na schovávanou pořádně zajímavou. Nakonec odhalíme i zákulisí těchto výzkumných projektů na Papui-Nové Guineji, a problémy s nimiž se potýkáme. Něco nenajít (například své asistenty) není totiž v podmínkách tropického deštného lesa Nové Guineji vůbec složité.

Mgr. Kateřina Sam, Ph.D., vystudovala zoologii na Přírodovědecké Fakultě Jihočeské Univerzity. Na Entomologickém ústavu Biologického centra AVČR se zabývá potravní ekologií a potravními vazbami mezi hmyzem a jejich predátory. Během výzkumu se zaměřuje zejména na manipulace potravních sítí a společenstev predátorů. Dlouhodobě se zabývá výzkumem biodiverzity hmyzu i obratlovců v tropických lesech Nové Guineji a její ochranou.

18.10. Miloš Tichý: Srážka s planetkou - mýtus či realita ?

Je nebezpečí spojené se srážkou s planetkami reálné nebo jde pouze o sci-fi?
Jaký je stav výzkumu pro lidstvo nebezpečných planetek?
Víme již, jak se před potenciálně nebezpečnými planetkami chránit?
Dozvíte se nejen to, ale zároveň uslyšíte novinky z výzkumu populace blízkozemních planetek či informace o tom co dělat, pokud by srážka Země s planetkou opravdu hrozila.

Ing. Bc. Miloš Tichý, vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze a Přírodovědeckou fakultu v Brně. Je vědeckým pracovníkem a zároveň vedoucím Observatoře Kleť, která se specializuje na výzkum blízkozemních planetek a komet. Vyučuje na Katedře geografie PF JČU.

25.10. Kateřina Jirků-Pomajbíková: Střevní parazité jako lék?

Léčba pomocí střevních červů? Zní to jako šílený nápad. Poslední století se moderní medicína snažila z lidského těla důsledně vymýtit všechny cizopasníky – a úspěšně. Avšak v návaznosti na velký nárůst imunitně zprostředkovaných onemocnění (jako je např. Crohnova choroba, různé alergie nebo revmatoidní artritida) v naší populaci, přicházejí vědci s radikálním obratem. Ukazuje se, že někteří parazité člověku neškodí, naopak mu mohou prospět. Tyto poměrně nové myšlenky ověřujeme v laboratořích Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, kde studujeme neškodlivé parazity a jejich vliv na imunitní systém člověka a související střevní onemocnění (např. Crohnovu chorobu).    

MVDr. Kateřina Jirků Pomajbíková, Ph.D., vystudovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně, posléze navázala postgraduálním studiem v oboru veterinární parazitologie tamtéž, a v současnosti vede nově založenou Laboratoř parazitární terapie na Biologickém centru AV ČR. Na výzkumu střevních parazitů začala pracovat před třemi lety, vloni uspěla se svou zámořskou kolegyní v náročné mezinárodní grantové soutěži a získaly více než 19 milionů korun na svůj tříletý projekt. V současné době rovněž koordinuje přípravu velkého evropského konsorcia, které se bude výzkumem v této oblasti zabývat.

1. 11. Antonín Vejčík: Ovce jako živá sekačka

Význam chovu ovcí je široký. Ovce kromě vlny, masa, mléka poskytují i užitek v oblasti ekologie. Na malých parcelách nám spásáním trávy šetří práci. V malochovech k výživě ovcí stačí pastva. Velikost spásané plochy na 1 ovci je závislá na kvalitě porostu..Ovcím poskytujeme po celý rok minerální liz a samozřejmě vodu. Ovcím můžeme připravit jednoduchý přístřešek a to především jako ochranu před nepříznivými klimatickými podmínkami v době porodů (bahnění). Dvakrát ročně ošetřujeme paznehty, a aplikujeme léčiva proti vnitřním parazitům. Pro hobby chov je vhodné plemeno ouessantská ovce. Je to nejmenší plemeno ovcí na světě. Velmi odolná plemena jsou naše národní plemena – šumavská a valašská ovce. Z masných plemen je vhodné plemeno suffolk, texel. Mléčné plemeno pro malochov je vhodná východofríská ovce. Volba plemene záleží na stanovišti, na možnostech chovatele a jeho zkušenostech z  chovem ovcí.

Objevením penicilínu nastala pro člověka doba antibiotiková a problém řady lidských a zvířecích bakteriálních onemocnění tím byl zdánlivě vyřešen. Příroda však vždy tahá za delší konec provazu a tak s nezastavitelným šířením rezistentních bakterií v prostředí stojíme opět před stejným problémem: jak eliminovat nechtěné bakterie? Na příkladech přirozených nepřátel bakterií a hub chceme ukázat perspektivy a účinky nového způsobu boje proti těmto organismům.

Doc. RNDr. Karel Petrzik, CSc., vystudoval molekulární biologii a genetiku na UJEP v Brně (nyní Masarykova Univerzita) a přes 20 let působí na oddělení rostlinné virologie na Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického Centra Akademie věd ČR, kde se zabývá výskytem a identifikací rostlinných virů. Je členem ICTV - Mezinárodní komise pro taxonomii virů.

15. 11. Aleš Nováček: Vraždy ve světě - pohled očima geografa

Přednáška se zamýšlí nad rozdíly v četnosti vražd (počtu vražd v přepočtu na populaci) v jednotlivých oblastech světa a snaží se objasnit, jaké ekonomické, demografické, sociokulturní a politické faktory tuto skutečnost ovlivňují. Které regiony světa a proč jsou z hlediska vražd více rizikové a jak si v tomto srovnání stojí Evropa a Česko? Kdo je nejčastější obětí, jaký podíl mezi obětmi předtavují ženy a jaký kde převažuje způsob vraždy? Ač téma morbidní, přesto geografické!

22. 11. Oldřich Nedvěd: Zabíjení mezi něžnými slunéčky

Slunéčka jsou jako jedni z mála brouků veřejností oblíbená a považovaná za něžná stvoření. Jsou to však nelítostní dravci, kteří nejenže zaživa požírají mšice a jiný drobný hmyz, ale vrhnou se i jedna na druhou. Proti vlastním nepřátelům používají biologické zbraně ve formě mikrosporidií a chemické zbraně – alkaloidy. Ukázalo se, že alkaloid harmonin z invazního slunéčka východního má také vysokou antimikrobiální aktivitu a zkoumá se jeho využití v lékařství.

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., vystudoval systematickou biologii na Univerzitě Karlově. Pracuje na Přírodovědecké fakultě JU a v Entomologickém ústavu BC AVČR. Zkoumá jednak ekofyziologická přizpůsobení členovců extrémním podmínkám prostředí, zejména chladu, jednak biologii, ekologii i systematiku slunéček. O nich také napsal knihu vydanou nakladatelstvím Academia.

29. 11. Martin Weis: Sonda do cesty reformace, aneb od renesančního Říma k Martinu Lutherovi

Za jakýsi pomyslný bod na časové ose dějin lidstva, od kterého se počítá v náboženské oblasti novověk, je udáváno datum 31. 10. 1517, den kdy univerzitní učitel a augustiniánský mnich Martin Luther přibil svých 95 tezí na vrata univerzitního chrámu ve Wittenbergu. Nejspíše je to pouhá legenda zaznamenaná až Melanchtonem v roce 1546, ale obraz Martina Luthera přibíjejícího pergamenový svitek kladivem na chrámová vrata byl tak často zobrazován, že se stal i v současnosti nejznámějším zobrazením tohoto náboženského reformátora. Co způsobilo tak rychlý rozmach jeho myšlenek? Skutečně to byl jen knihtisk, díky kterému myšlenky již nebyly uvězněny do drahocenných ručně psaných foliantů, nýbrž se šířily neuvěřitelnou rychlostí a v masovém měřítku? Na tyto otázky budeme hledat odpověď v přednášce, na kterou jste všichni srdečně zváni.

Prof. PaedDr. ThLic. Martin Weis, Th.D., je vedoucím Katedry teologických věd na TF JU v Českých Budějovicích a profesorem církevních dějin. Je autorem jedenácti monografií a několika desítek studií, ve kterých se zaměřuje zejména na problematiku vztahu státu a církve v dějinách a dějiny spirituality. Je znám i v oblasti popularizace církevních dějin, a to zejména v rámci vzdělávacích cyklů, diskusních pořadů a přednášek na Rádiu Proglas a TV Noe.

6.12. Jiří Jirout: Komentovaný výlet do půdního mikrosvěta

Půda, po které chodíme a kterou využíváme, je osídlená nesmírným množstvím malých, pouhým okem neviditelných organismů. Vědci z Biologického centra AV ČR tyto mikroorganismy dlouhodobě studují a vytvářejí jejich rozsáhlé sbírky. Během komentovaného výletu do půdního mikrosvěta se seznámíte s jeho hlavními obyvateli. Zjistíte podrobnosti o nejčastějších, nejzajímavějších nebo nejznámějších zástupcích jednotlivých skupin mikroorganismů. Součástí prohlídky budou i informace, jak tyto poznatky může lidstvo využívat v každodenním životě nebo jak lidská činnost mikrosvět ovlivňuje a jaké mohou být následky.

RNDr. Jiří Jirout, Ph.D., je postdoktorandem Ústavu půdní biologie Biologického centra AVČR, kde se zabývá výzkumem půdních mikroskopických hub, rozmanitostí jejich společenstev a jejich vlastností ve vztahu k prostředí. V současnosti je také vedoucím Sbírky mikroskopických hub ÚPB, která je součástí Sbírek organismů Biologického centra (BCCO).

13. 12. Jaroslav Dibelka: Romská otázka - problém dnešní doby? Cikáni a jejich život na jihu Čech v první polovině 18. století

Romská otázka patří k velmi hojně diskutovaným tématům snad ve všech typech dnešních médií. Někdy bývá líčena jako typický problém současnosti. Jak však vypadalo soužití s příslušníky této minority v minulosti? O tom si budeme vyprávět na přednášce, přičemž se zaměříme na období první poloviny 18. století, kdy bylo její pronásledování nejostřejší. S překvapením možná dojdeme k závěru, že některé vzorce chování se ani napříč staletími nemění.

Mgr. Jaroslav Dibelka, Ph. D., vystudoval doktorský obor České dějiny na Filozofické fakultě JU. Nyní působí v Oddělení sociálních a hospodářských dějin novověku na Historickém ústavu Jihočeské univerzity. Zabývá se především dějinami venkova se zaměřením na okrajové skupiny obyvatelstva v raném novověku.