Datum: 28.02.2016
Akademické půlhodinky - jarní cyklus 2016
Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Vás zvou na společný přednáškový cyklus Akademické půlhodinky. Osobnosti akademického života Vás seznámí se zajímavými tématy a výsledky vědecké práce a výzkumu. Cyklus začíná 1. 3. 2016 a přednášky se budou konat každé úterý v 15 hodin ve studentském kostele v ulici Karla IV. č. 22 v Českých Budějovicích. Vstup na přednášky je zdarma.
|
1. 3. Jan Moudrý: Jak se stravují školáci u nás a ve světě? „Jak bylo ve škole a co jste měli dnes k obědu?“ Jedna z nejčastějších otázek maminek a častý námět k diskusím. Česká republika zaujímá trvale přední pozici v Evropě i ve světě ve školním stravování z hlediska podílu stravovaných školáků i ceny jídel. Na přednášce si budeme povídat o tom jak se stravují školáci v jiných zemích a také představíme výsledky česko-rakouského projektu, jehož cílem bylo podpořit trvalou udržitelnost ve stravovacích zařízeních. Můžeme diskutovat jak zvýšit podíl čerstvých jídel z regionálních, sezónních a ekologických surovin.
|
|
Chráněná území zabírají 15 % rozlohy naší republiky a do ochrany přírody investujeme překvapivě hodně peněz. Přesto naše země své přírodní bohatství velmi rychle ztrácí. V přednášce se seznámíme s průběhem a příčinami ochuzování naší přírody, s důvody, proč jej zatím nedokážeme ani zpomalit. Zmíníme také, kam se vlastně kutálejí peníze určené na ochranu přírody a kudy z toho všeho ven.
|
|
|
|
Od roku 2015 se do české krajiny vracejí velcí býložravci. Děje se tak v pečlivě vybraných oblastech a s pomocí člověka, který je kdysi vyhubil. Zubři, (zpětně šlechtění) pratuři a divocí koně poprvé po mnoha staletích spásají naše louky, stepi a křoviny. Jejich úkolem je udržovat svou činností mimořádně cenné přírodní lokality, o které se z finančních a technických důvodů nejsme schopni jinak postarat. Jejich úkolem je také přiblížit ochranu přírody veřejnosti a v budoucnu podpořit lokální ekonomiky. Přednáška ukazuje zákulisí a zkušenosti získané v rámci unikátního projektu, problémy s nimiž se potýká, ale hlavně nečekaně rychlé pozitivní výsledky.
|
|
Je étosem naší doby nakupování? Je i česká společnost společností konzumní spíše než čímkoliv jiným? Společností, kde platí "nakupuji tedy jsem", jak ironicky poznamenala ke spojení identity člověka a spotřeby umělkyně Barbara Kruger? Žijeme li v konzumní společnosti, je to nutně špatně? Proč se netěšit z nabídky o níž se předchozím generacím mohlo jen snít? Proto, že máme možnost si vybrat, ale nemáme možnost si nevybrat? Jaká je cena za vystoupení z kolotoče plnění si konzumních přání, o nichž filozofové tvrdí, že nemohou být nikdy uspokojena, protože konzumní toužení netouží po uspokojení, ale touží po další spotřební touze? (Taylor a Saarinen). Vede nutně spotřeba v éře konzumu k egoismu? K zamilování se do sebe samých? Dokonce do té míry, že ani nemáme děti a jako společnost vymíráme? Spojuje společnost konzumu "estetika" spíše než "etika"? Na tyto a další otázky spojené s dobou, kdy na věci, které "nepotřebujeme", si půjčujeme peníze, které nemáme, se pokusíme podívat pohledem sociologa Zygmunta Baumana. Nejdříve však na úvod setkání necháme samu konzumní dobu, aby vypověděla o své podstatě svým pseudonáboženským jazykem artefaktů reklamy, které si představíme.
|
|
5.4. Milan Durchan: Od interakce světla s hmotou k fotosyntéze Co je to světlo, foton, kvazičástice světelného kvanta? Jakým způsobem se „rodí“ foton, jak proniká hmotným prostorem, jak světlo „umírá“? Může se hmota přetvořit na světlo a naopak? Světlo bude představeno jako jediný zdroj energie pro živou přírodu. Na přednášce se dozvíte, jakými procesy se energie světla může transformovat např. na chemickou energii a jak některé z těchto velmi rychlých fyzikálně chemických procesů můžeme studovat, a vůbec, k čemu je to dobré.
|
|
12. 4. Ludmila Muchová: Etická výchova v neetické společnosti Příspěvek vychází z popisu různých aspektů života společnosti, ve kterých se nějak projevuje krize. Klade otázku, do jaké míry může cestě z krize pomoci výchova k morálním hodnotám. Vymezuje základní pojmy spojené s morálkou a etikou a na příkladech ukazuje významné etické filosofické systémy v minulosti. Zabývá se i příspěvkem psychologie k výzkumu vývoje morálky člověka. Upozorňuje na aspekty morální výchovy v rodině a ve škole, speciálně se zaměřuje na pojetí předmětu etická výchova. |
|
19.4. Jana Macková: Hospodaření v krajině a klima – je čas na změnu? Současná krajina je výsledkem spolupůsobení řady procesů jak přírodních, tak i antropogenních, včetně odlesňování, odvodňování a intenzivního hospodaření. Vysoké nároky na zdroje a intenzivní hospodaření vedou ke snižování rozmanitosti krajinných prvků a druhů. Takto silně ovlivněná krajina se nedokáže vyrovnávat se současnými extrémními klimatickými událostmi, jako jsou povodně či dlouhodobé sucho. Můžeme s tím něco dělat? Podnikají se nějaké kroky (na vládní úrovni)? Lze změnit současné využívání krajiny? Jsou možná podpůrná legislativní opatření? O těchto a podobných otázkách si budeme v půlhodince povídat. |
|
Sýry patří k nejstarším mléčným výrobkům, které nejsou v současné době pouze zpestřením jídelníčku konzumentů, ale jeho nedílnou součástí. Přednáška bude zahrnovat informace o rozdělení a původu sýrů, jejich významu a složení, ale také odpovědi na nejčastější dotazy, které se v souvislosti zejména s kvalitou sýrů objevují.
|
|
Všichni kdo chodí nakupovat, znají čárový kód na zboží, jehož snadným načtením u pokladen je určeno, nejen o jaký druh zboží jde, ale i cena. Je tedy dobrým identifikátorem pro obrovské množství položek. Kanadský vědec P.D.N. Hebert přišel před více než dekádou s nápadem, jak tento kód modifikovat pro základní problém v biologii – totiž kolik druhů pobývá na této planetě a jak je spolehlivě rozlišit? Jím navržená metoda se brzy ujala, a dnes má databáze více než 160 tisíc položek. Přednáška nejen objasní, na čem je tento kód založen a jak se určuje, ale i poukáže na jeho použitelnost i při řešení problémů z různých oblastí běžného života.
|
|
První sociální sítě byly ještě před jejich spuštěním považovány za divné a úchylné. O 13 let později tu máme tolik sociálních sítí, že ani nevíme, k čemu vlastně všechny slouží. Ale nejsou to pouze sociální sítě, co zcela změnilo způsoby lidské komunikace. Jde zejména o nové technologie – chytré telefony a tablety. Přenosná zařízení, která se stala naším věrnějším přítelem, nežli pes. Spojení mobilních zařízení, mobilního internetu a sociálních sítí vytvořilo v člověku pocit neustálé komunikace a nepřestávající možnosti seberealizace, jenž skrze tyto média může přejít až v narcismus. Tato akademická půlhodinka ale nemá být o tom, jak se před sociálními sítěmi bránit, ale jak je používat tak, aby byly člověku ku prospěchu. Je samozřejmě nevyhnutelně nutné seznámit se i s jejich riziky, důležité je však vnímat a využívat jejich pozitiva. Samotné sociální sítě, jako všechna předchozí média, přináší spoustu výhod: nové způsoby komunikace, trávení volného času, přenos informací a mnoho dalších. Od ostatních médií se však liší tím, že jsou velmi složité. To mnohdy jejich uživatele vede k jejich nevhodnému využívání, neschopností ovládat jejich funkce a některé natolik odrazují, že se od těchto aplikací raději distancují a neregistrují se na ně. To je ale velká škoda. Sociální sítě totiž poskytují rozmanitý obsah, v němž si každý něco najde.
|
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vystudoval entomologii na Biologické fakultě JU. Nyní je vedoucím Laboratoře ekologie lesa na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Od ekologie svých oblíbených „dřevokazných“ brouků se přes výzkumy v tropických lesích dostal k ekologii našich lesů, změnám krajiny a ochraně biodiverzity.
Robert Huneš absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Vysokou školu zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě. Pracuje jako ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.
Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D., se na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR věnuje výzkumu diverzity, evoluce a ekologie různých skupin parazitů volně žijících zvířat. Od roku 2009 se věnuje také zavádění polodivokých chovů velkých kopytníků jako nástroje dlouhodobě udržitelného managementu krajiny; repatriaci zubra evropského; záchraně zanikající české populace losa evropského a studiu parazitofauny cílových druhů kopytníků.
Salim Murad vyučuje na katedře společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Kromě výuky politologických disciplín vyučovaných pro budoucí učitele oboru Výchova k občanství, je též přednášejícím v rámci magisterského studia European Master in Migration and Intercultural Relations a vyučuje též americké studenty studující v České republice. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na etnické stereotypy v reklamě a na téma média a migrace. Absolvoval postgraduální studium politické teorie na Univerzitě Komenského v Bratislavě, na Filozofické fakultě a magisterské studium politologie na Masarykově univerzitě v Brně na Fakultě sociálních studií. Absolvoval zahraniční stáže na Refugee Studies Centre Queen Elizabeth House Oxfordské univerzity a studoval též na Kodaňské univerzitě. V roce 2008 absolvoval studijní cestu po USA jako The German Marshall Memorial Fellow.
RNDr. Milan Durchan, CSc., je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK, disertaci obhájil na Ústavu molekulární biologie rostlin ČSAV v oboru fyziologie rostlin. Zabýval se fyziologií stresu, část jeho publikací se opírá o fluorescenční a chiroptické techniky při studiu fotosyntézy. V posled¬ních letech pracuje v laboratoři femtosekundové spektroskopie. Jako popularizátor vědy začínal cca před 20 lety v rámci několika projektů pro středoškolské pedagogy, např. letních škol v Nových Hradech, přednáší také na středních školách při Týdnu vědy a techniky AV ČR. Relaxuje na lyžích či silničním kole, ale hlavním koníčkem zůstávají šachy (rozhodčí 1.tř. s mezinár. licencí).
RNDr. Jana Macková, Ph.D., vystudovala Přírodovědeckou fakultu JU se zaměřením na aplikovanou ekologii a ekofyziologii rostlin. Na Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR se zabývá tvorbou a spotřebou skleníkových plynů v půdě a interakcí mezi půdními organismy a rostlinami. V současné době v programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů Strategie AV21 koordinuje aktivitu „Hospodaření v krajině s ohledem na globální změny“.
doc. Ing. Eva Samková, Ph.D., je členem Katedry kvality zemědělských produktů na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde pracuje od roku 1987. Od roku 1999 se věnuje problematice jakosti, hodnocení a zpracování živočišných produktů se zaměřením na mléko a mléčné výrobky.
PaedDr. Martina Žurovcová, Ph.D., je evoluční genetička, která v současné době pracuje v týmu laboratoře entomopatogenních nematod na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zároveň také přednáší populační a evoluční genetiku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské Univerzity. Dlouhodobě se věnuje druhové identifikaci bezobratlých pomocí molekulárních markerů, populační genetice a evolucí genů jako takových.
