Čeští novorozenci pomohou i norské medicíně

Tým jihočeských vědců pracuje na výzkumu, který ulehčí včasné diagnostikování nemocí.

České Budějovice – Důkladně zmapovat metabolismus pacienta a tak rozpoznat, které látky v jeho organismu chybí nebo naopak přebývají, a díky tomu diagnostikovat řadu nemocí. K tomu by měl dopomoci výzkum, na kterém v současné době pracuje českobudějovické Biologické centrum Akademie věd společně s krajskou nemocnicí.

„Metabolismus funguje jako dopravní síť, kde v každé křižovatce dochází k nějaké přeměně látek. Naším cílem je řadou metod poznat každý uzel této sítě a zjistit, jakých hladin tam různé látky dosahují,“ vysvětlil Petr Šimek z Biologického centra. Hladina konkrétní látky poté může ukazovat na nějakou nemoc, například látka jménem sarkosin vzrůstá při rakovině prostaty. Výzkum proto zlepší diagnostiku chorob.
Výsledky chce do praxe uvést českobudějovická nemocnice. „Užitek pro každého pacienta je také v tom, že můžeme zjistit, které látky se kumulují v organismu nebo mu naopak chybí. Pak lze jejich přívod buď omezit, nebo je naopak dodat,“ připomněl Miroslav Verner, ředitel Centrálních laboratoří Nemocnice České Budějovice.

Nyní vědci sledují metabolickou síť u novorozenců, kteří přijdou na svět v krajské nemocnici. „Je tu skupina, která neprospívá, a my chceme vědět proč,“ přiblížil důvod volby právě novorozenců Verner. Biologové testují tři skupiny dětí, zdravé, předčasně narozené, které normálně prospívají, a předčasně narozené, které mají problémy. Využívají k tomu vzorků moči, takže metoda je zcela neinvazivní. „Už se ukazuje, že u těchto skupin jsou opravdu rozdíly v metabolismu, teď se podíváme, jaké látky mají u neprospívajících změněné hladiny a jak to napravit,“ uzavřel Šimek.

Podle Šimka provází sledování metabolismu lidstvo již po staletí. Vše začalo při zámořských plavbách, kdy si námořníci všimli, že jim jednotvárná strava působí určitá onemocnění. „Vývoj šel postupně dál a nyní máme již tak vyspělé technologie, že můžeme popsat celý metabolický systém najednou,“ dodal. Lékaři tak budou moci zjistit informace pouze z jediného vzorku moči nebo krve a odpadne celá řada vyšetření.

Práce jihočeských vědců zaujala i jejich norské kolegy. Projekt je proto financován z norských fondů a jeho výsledky pomohou i skandinávské medicíně. „Výzkum tady je velice kvalitní, chtěli bychom ho i u nás převést do praxe,“ doplnil Per Magne Ueland z univerzity v norském Bergenu.