Českobudějovičtí vědci se zapojili do evropského projektu na vývoj biologických metod hubení zemědělských škůdců

České Budějovice - Bezpečnější a zdravější produkce potravin, méně pesticidů a chemických látek v životním prostředí. To jsou cíle, jichž chce dosáhnout nový evropský výzkumný projekt, na němž se podílí i českobudějovičtí vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Projekt s akronymem BINGO (“Breeding Invertebrates for Next Generation biOcontrol“ – Chov bezobratlých pro biokontrolu příští generace) odstartoval na konci ledna a zaměří se na vývoj a zdokonalování biologických metod hubení zemědělských škůdců, tj. metod, kdy se proti hmyzu napadajícímu zemědělské plodiny místo chemických postřiků používají původní přirození nepřátelé škůdců.

Pro používání pesticidů platí stále přísnější regulace EU na ochranu zemědělské produkce a životního prostředí. Insekticidy mají navíc další velké mínus, protože si vůči nim hmyz po čase vypěstuje odolnost. Přirození nepřátelé škůdců oproti tomu nezatěžují ekosystém, nepůsobí celoplošně, ale jen na konkrétní druhy škůdců, a ačkoli účinek není okamžitý, trvá dlouhodobě. Výzkumné laboratoře z 9 evropských zemí budou hledat vhodné predátory zemědělských škůdců, a to jak běžných, tak invazivních druhů, a způsoby, jak je lze co nejefektivněji pěstovat. Do projektu jsou zapojeny i soukromé organizace, které budou výsledky výzkumu ověřovat a používat v praxi.

Biologické centrum je jedinou institucí z České republiky, která byla do projektu přizvána pro expertní znalost hmyzu, pomocí nějž se dají predátoři škůdců pěstovat. Patří mezi ně například dravá vosička Trichogramma, která likviduje škůdce tak, že do nich klade svá vajíčka. Tato vosička se dá velice snadno a levně chovat a namnožit na vajíčkách zavíječe moučného. „My jsme jediným pracovištěm ve světě, které udržuje kmenovou banku zavíječů. V současné době je v ní přes třicet kmenů a mutantních linií. Jedna z těchto linií nese mutaci “scaleless“, která je zodpovědná za absenci šupinek na křídlech a tudíž je potenciálně zajímavá pro biotovárny s velkochovy zavíječů, neboť šupinky uvolňované z křídel vyvolávají závažná alergická onemocnění zaměstnanců těchto provozů. Budeme zkoumat genetickou a molekulární podstatu mutace scaleless a s využitím získaný ch poznatků se pokusíme připravit mutantní linii vhodnou pro provozní podmínky,“ vysvětluje zapojení českých vědců do projektu František Marec, vedoucí Laboratoře molekulární cytogenetiky a ředitel Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Součástí projektu BINGO je zároveň příprava nové generace vědců pro tuto problematiku.  Každé ze zúčastněných pracovišť včetně Biologického centra získalo nadstandardní finanční prostředky na výchovu jednoho doktoranda a v brzké době budou vyhlášeny konkurzy na vhodné zájemce. „V souladu s pravidly tohoto projektu vybereme doktoranda z jiné země, který bude na tomto výzkumu v Českých Budějovicích tři roky pracovat,“ dodává František Marec. Vybraný kandidát by měl do laboratoře nastoupit v květnu tohoto roku.

Projekt BINGO celkem potrvá čtyři roky a hradí jej evropský program Horizon 2020 částkou 3,3 miliony eur. Pro Biologické centrum je na celou dobu trvání projektu vyčleněna částka 232 tisíc eur, tj. více než 6 milionů korun.

Kontakt:

prof. RNDr. FrantišekMarec, CSc. – vedoucí Laboratoře molekulární cytogenetiky a ředitelEntomologického ústavu BC AV ČR, 387 775 212, marec@entu.cas.cz

Mgr. DanielaProcházková – referentka publicity BC AV ČR, 778 468 552, 387 775 064, daniela.prochazkova@bc.cas.cz