Akademické půlhodinky jaro 2015

3. 3. Jindřich Šrajer: Manželství a rodina jako křesťanské povolání – napětí mezi ideálem a realitou

Teologická etika klade důraz na integrální rozvoj člověka. Život jednotlivce, manželství a rodinu přitom nahlíží na základě osvobozujícího obrazu Božího zjevení, prostřednictvím Kristova kříže. Ten je nástrojem vykoupení, ale i znamením nespaseného světa. Kardinál Walter Kasper, s odkazem na realismus bible připomíná, že když hovoříme o rodině a její kráse, nemůžeme přitom vycházet z nereálného romantického ideálu a nevnímat přitom tvrdou realitu, smutky, starosti a slzy mnohých z nich. Realismus bible je podle něho v tomto směru jistou útěchou. Papež František přirovnává rodinu k polnímu lazaretu, kde je třeba ovázat mnoho ran, vysušit mnoho slz, kde je třeba trvale podněcovat úsilí o nové usmíření a pokoj. Výše uváděná slova jsou úvodem do záměru plánované přednášky. Tím je reflektovat manželství a rodinu jako křesťanské povolání v napěťovém poli mezi ideálem (ideou) a realitou, v kontextu evangelizace, pastorálních a etických výzev a požadavků současnosti. Platí přitom, že realizovat osobní povolání v manželství a rodině znamená, být na cestě. Ta má svá úskalí, nepřehledné křižovatky, slepé uličky a nástrahy. Má však také své perspektivy a daný cíl.

Doc. Jindřich Šrajer, Dr. theol. působí na Katedře etiky, psychologie a charitativní práce, TF JU v Českých Budějovicích. Věnuje se teologicko-etickým otázkám, etice manželství a rodiny, křesťanské sociální etice, zde především sociálnímu učení církve. V současnosti je také vedoucím Pracovní skupiny pro sociální otázky při ČBK. 

10. 3. Roman Kuchta: Budeme se léčit pomocí střevních červů?

Paraziti jsou všeobecně známi jako původci různých onemocnění. Ne vždy však víme, jak a jestli vůbec konkrétní paraziti škodí. To lze ověřit pouze experimentálními nákazami a vlastním pozorováním příznaků, což zkoušeli vědci sami na sobě od pradávna. Co přinesly poslední poznatky autoinfekcí člověka? Mohou mít někteří parazité i pozitivní vliv na lidské zdraví?

RNDr. Roman Kuchta, Ph.D., je vědeckým pracovníkem laboratoře helmintologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Zabývá se studiem parazitických červů (helmintů), zejména pak systematikou, biologii a fylogenezí tasemnic. Na Ostravské Univerzitě přednáší Úvod do parazitologie.

17. 3.  Eva Cudlínová: Uhlíková stopa domácností - jak ji spočítat a snížit

Ráno vstanete, rozsvítíte si, pustíte si rádio, uvaříte si kávu nebo čaj, jedete do práce nebo do školy, pracujete, obědváte, pustíte si počítač nebo se večer podíváte na televizi, jdete do divadla nebo do kina, čtete si, mezitím v bytě nebo domě topíte, nebo máte dálkové topení…zkrátka běžný den. Napadlo Vás někdy kolik energie je na takový běžný život potřeba? A kde se tato energie nejen bere, ale co z její spotřeby také zůstává a zda to takto půjde stále? O tom všem je uhlíková stopa, neboli množství C02, které souvisí s Vaším každodenním běžným životem.

Doc. Ing. Eva Cudlínová, CSc., je vedoucí katedry Regionálního Managementu Ekonomické fakulty (EF) Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Zkoumá vliv ekonomických aktivit na životní prostředí a možnosti, jak se vyhnout jeho poškození. Přednáší předmět Environmentální a Ekologická ekonomie na EF, Zemědělské a Přírodovědecké  fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích.

31. 3. Hana Konečná: Je neplodnost nemocí civilizační?

Média přinášejí informace o strmě rostoucím počtu párů potřebujících k dosažení rodičovství pomoc vyspělé reprodukční medicíny, o strmě rostoucím počtu dětí počatých umělým oplodněním, a na druhé straně o strmě klesající především mužské plodnosti. Podle některých zdrojů bude za pár let každé druhé dítě počato ve zkumavce a kolem roku 2060 nebude žádný muž plodný. S podporou odborných zdrojů budeme hledat odpověď na otázku zda potíže s otěhotněním souvisejí s rozvinutostí společnosti a zda nám hrozí vymření po meči i přeslici.

Doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, PhD.,  je psycholožka, na Zdravotně sociální fakultě JU učí předměty související s kvalitou a etikou v medicíně, vztahem lékař – pacient, s reprodukční medicínou a s metodologií výzkumu ve vědách o člověku. Dlouhá léta se věnuje dobrovolnickým aktivitám v organizacích zaměřených na pomoc lidem, jejichž touha po dítěti se nenaplňuje, je spoluzakladatelkou spolku Adam Česká republika.

14. 4. Marie Janečková: Nářeční slova z jihočeského okruhu a jejich další vývoj

V jazyce jdou proti sobě vždy dvě protichůdné tendence – diferenciace, vedoucí k odlišnostem v mluvě a ke vzniku místních nářečí, – a integrace, vedoucí ke vzniku jednotné podoby jazyka. V současné době spěchu, globalizace a integrace dochází k  výraznému stírání nářečních rysů a ze slovní zásoby mizí nejen slova označující zaniklé předměty a jevy skutečnosti. Přednáška se zaměří na nářeční výrazy, které znali ještě prarodiče a generace starších předků a pokusí se odpovědět na otázku, jaký byl další vývoj takových slov.

Doc. PhDr. Marie Janečková, CSc., pracuje v Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dlouhodobě se věnuje historii jazyka, jeho vývoji a slovní zásobě. Kromě dialektologie je předmětem jejího zájmu jazyk barokní epochy.

21. 4. Jan Štefka: Evoluce na Galapágách

Galapágy jsou díky Darwinovi proslulé jako přírodní laboratoř pro evoluční biology. Podobně jako mnoho jiných odlehlých ostrovů vynikají Galapágy vysokou mírou endemismu, to znamená, že určité druhy živočichů se vyskytují pouze na tomto jediném místě na světě. Přednáška seznámí posluchače s výzkumem vzniku endemismu na Galapágách. Řeč bude mimo jiné o tom, jak se studují mechanismy vzniku nových druhů v terénu a následně v laboratoři pomocí molekulárně biologických metod. Jaké je evoluční stáří endemitů na ostrovech nebo jak takový výzkum pomáhá v ochraně ohrožených druhů.

RNDr. Jan Štefka, Ph.D., je vedoucím Laboratoře molekulární fylogenetiky a evoluce parazitů na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Během svého dvouletého pobytu v přírodovědném muzeu v Londýně se účastnil výzkumu ptačích parazitů na Galapágách a po návratu do Českých Budějovic pokračuje ve výzkumu koevolučních vztahů galapážských ptáků a parazitů. Vloni obdržel Prémii Otto Wichterleho za vynikající výsledky ve svém oboru.   

28. 4.  Miroslav Maršálek: Kůň a člověk v dnešní době          

Po šest tisíc let jsou koně využíváni pro potřeby lidské společnosti. V posledních desetiletích se mění kvalita chovaných koní, ale i schopnost lidí s nimi pracovat. Často jsou koním přisuzovány lidské vlastnosti a reakce a zapomíná se na jejich vynikající smyslové a pohybové schopnosti. Znalost chování koní, kterou dříve lidé získávali zkušeností a prací s nimi dnes často chybí, přesto je práce s koňmi přínosná pro utváření osobnosti člověka.

Doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., pracuje jako vedoucí Katedry zootechnických věd na Zemědělské fakultě JU. Vyučuje chov koní a jezdectví a působí jako národní rozhodčí České jezdecké federace pro skokové a drezurní soutěže. Zúčastnil se jako soutěžící a později jako rozhodčí Mistrovství České republiky v soutěžích chladnokrevných koní i Mistrovství ČR v orbě koňmi. Je autorem řady vědeckých a odborných prací z oblasti chovu koní a od roku 2010 prezidentem České společnosti hipologické.

5. 5. Karel Petrzik: Jak by vypadal svět bez virů?

Viry jsou chápány jako veskrze škodlivá agens způsobující onemocnění všech vyšších organismů. Znalosti o výskytu a druhovém spektru virů jsou však velmi poplatné skutečnému nebo domnělému významu virů pro člověka. Jak je to s viry u divokých, vzácných, neobvyklých nebo ekonomicky nedůležitých živočichů a rostlin, téměř nevíme. Postupně zjišťujeme, že jsou i viry, které mohou svému hostiteli poskytovat nějakou výhodu např. odolnost proti suchu nebo proti dalším infekcím. Objevují se i nečekaná spojení mezi rostlinnými viry a člověkem nebo kaskády vztahů mezi složitějšími organizmy ovlivňované viry. Pomalu tak přestává platit představa o izolovaných světech virů specializovaných na určité skupiny hostitelů a nahrazuje ji zatím ještě nejasná představa o komplexní síti vztahů.

Doc. RNDr. Karel Petrzik, CSc., vystudoval molekulární biologii a genetiku na UJEP v Brně (nyní Masarykova Univerzita) a přes 20 let působí na oddělení rostlinné virologie na Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického Centra Akademie věd ČR, kde se zabývá výskytem a identifikací rostlinných virů. Je členem ICTV - Mezinárodní komise pro taxonomii virů.

12. 5. Ondřej Chvojka: Poklady netvoří jen peníze nebo cihly ze zlata aneb pravěké depoty z jižních Čech.

Co jsou to poklady a proč je lidé v minulosti ukrývali do země? Chránili si tím svůj majetek nebo se uložené cennosti neměly již nikdy dostat do živé kultury? A co nám pravěké depoty mohou sdělit o dávných lidských společnostech? Na tyto a další otázky pomůže odpovědět krátké zamyšlení, v němž se posluchači dozvědí, že právě jižní Čechy jsou regionem bohatým na pravěké depoty, zejména z doby bronzové. Řada těchto pokladů obsahovala unikátní artefakty, které nám naznačují význam tohoto regionu pro dopravu surovin, jako zprostředkovatele dálkových kontaktů i jako území bohatým na religiózní aktivity.

Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., je ředitelem Archeologického stavu FF JU, působí také jako archeolog v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Jeho specializací je doba bronzová ve středoevropském kontextu a pravěké osídlení jižních Čech. V tomto regionu provedl již desítky archeologických výzkumů, vedl několik vědeckých projektů a je autorem řady publikací především o době bronzové.

19. 5. Josef Matěna: Rybníky a jejich funkce v naší krajině

Rybníky jsou již po staletí součástí naší kulturní krajiny, kterou v některých oblastech významně změnily. Jejich funkce zdaleka není jen produkce ryb, jsou využívány víceúčelově, zadržování vod v krajině (protipovodňová ochrana). Jak se vyvíjelo hospodaření na rybnících od středověku do současnosti a co můžeme očekávat v blízké budoucnosti? Tyto a podobné otázky budou diskutovány v přednášce.

Doc. RNDr. Josef Matěna, CSc., je vědeckým pracovníkem Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR se zaměřením na potravní biologii ryb a ekologii bentosu. Má desetiletou praxi v oboru rybářství – chovu ryb v rybnících a nadále je v těsném kontaktu s rybářským výzkumem na Fakultě rybářství a ochrany vod JU jako člen vědecké rady a oborové rady DSP této fakulty.

26. 5. Jakub Sirovátka: "Tvé oči". Filosofické zamyšlení nad lidským pohledem

Stará pravda říká, že oči jsou oknem do duše. Lidský pohled je nesmírně zajímavý fenomén. Oči mají na jednu stranu schopnost „sršet blesky“ nebo až „zabíjet“ a na druhou stranu je v očích přítomna osoba druhého ve své nezaměnitelné individualitě (ne nadarmo si zamilovaní dlouho dívají do očí). Na příkladu dvou francouzských filosofů 20. století Jean-Paula Sartra a Emmanuela Levinase se na fenomén lidského pohledu zkusíme podívat novýma očima. Oba vycházejí z nezaměnitelné přítomnosti druhého v pohledu a přece z této přítomnosti vyvozují rozdílné důsledky.

Doc. Dr. phil. Jakub Sirovátka, působí od roku 2013 na Katedře filosofie a religionistiky Teologické fakulty na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Studoval filosofii a teologii na univerzitách v Německu a v Itálii. Doktorát a habilitaci ve filosofii získal na německé univerzitě v Eichstättu, kde před příchodem do Budějovic působil. Věnuje se především etice a vztahu filosofie a náboženství, je mu blízká platónská tradice a německo-francouzský fenomenologický proud bádání. Dlouhodobě zkoumá dílo Emmanuela Levinase a Immanuela Kanta.

2. 6. Jiří Jirout: Půdní plísně - nepřítel nebo přítel?

Půdní mikroskopické houby (často nesprávně označované jako plísně) se nevyskytují jen v půdě, ale žijí všude kolem nás. Jejich hlavní činností v přírodě je rozkládání nejrůznějších látek. Z tohoto důvodu představují pro člověka jak pomocníky (hojně se využívají v potravinářství, farmacii nebo v průmyslu), tak i nepřátele (napadají potraviny, způsobují závažné nemoci). Za čím vším lze hledat houby? A k čemu je můžeme využít? Na které si naopak musíme dát pozor?

RNDr. Jiří Jirout, Ph.D., je postdoktorandem Ústavu půdní biologie Biologického centra AVČR, kde se zabývá výzkumem půdních mikroskopických hub, rozmanitostí jejich společenstev a jejich vlastností ve vztahu k prostředí. V současnosti je také vedoucím Sbírky mikroskopických hub ÚPB, která je součástí Sbírek organismů Biologického centra (BCCO).