Akademické půlhodinky podzim 2014

Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích uskutečnily během zimního semestru 2014 cyklus přednášek pro širokou veřejnost  Akademické půlhodinky. Konaly se každé úterý ve dvě hodiny odpoledne ve studentském kostele v ulici Karla IV. č. 22 v Českých Budějovicích.

Osobnosti akademického života v cyklu přednášek pro širokou veřejnost:

(kliknutím na zvýrazněnou přednášku si můžete přehrát její záznam)

14. 10.   David Doležel – Jak tikají biologické hodiny

21. 10.   Jakub Sirovátka – Povinnost! Co tím Kant myslel?

4. 11.   Julius Lukeš – Čeho jsme produktem?

11. 11.   Jiří Jankovský – Člověk (dítě) se zdravotním postižením v dnešní společnosti

18. 11.   Petr Konvalina – Je ekologické zemědělství udržitelná alternativa?

25. 11.   Martina Slaninová Kyselková – K čemu je bakteriím dobrý sex?

2. 12.   Jaroslav Šetek - Problematika korupce ve státní správě

9. 12.   Dalibor Kodrík – Stres prožívá i hmyz

16. 12.   Jan Samohýl – Charakteristika a znaky judaismu

Anotace přednášek

14.10.  David Doležel – Jak tikají biologické hodiny

Naše tělo umí sledovat čas i bez hodinek a budíků, řídí se biorytmy. Jak tyto biologické hodiny fungují, proč jsou důležité a k čemu je potřebujeme? Odpovědi můžeme hledat v hmyzí říši. Každá moucha totiž ví, jak dlouhý je den, a pozná, kdy přijde podzim. Tyto znalosti hmyzu pak můžeme využít ve svůj prospěch.

Mgr. David Doležel Ph.D. je vedoucím laboratoře molekulární chronobiologie na Entomologickému ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Zkoumá buněčné a molekulární mechanismy biorytmů u hmyzu. Na Jihočeské univerzitě přednáší Metody molekulární biologie.

21.10.   Jakub Sirovátka – Povinnost! Co tím Kant myslel?

Kantova etika bývá nejvíce spojována s pojmem povinnosti, která je chápána jako "prušácká" povinnost pro povinnost. To je však velké nedorozumění. Kant používá slovo povinnost velmi často, ale vždy v etickém slova smyslu. Povinnost vyplývá z mravního zákona a znamená to, co mravní zákon přikazuje. Ne vždy totiž ze své přirozenosti konáme to, co bychom z mravního hlediska konat měli a proto musí mít etický imperativ charakter morální povinnosti.

Jakub Sirovátka od roku 2013 působí na Katedře filosofie a religionistiky Teologické fakulty na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Studoval filosofii a teologii na univerzitách v Německu a v Itálii. Doktorát a habilitaci (2012) ve filosofii získal na německé univerzitě v Eichstättu, kde před příchodem do Budějovic působil. Věnuje se především etice a vztahu filosofie a náboženství, je mu blízká platónská tradice a německý a francouzský fenomenologický proud bádání. Dlouhodobě zkoumá dílo Emmanuela Levinase a Immanuela Kanta.

4.11.   Julius Lukeš – Čeho jsme produktem?

Dosud se všeobecně předpokládá, že člověk je produktem svého genotypu a fenotypu. Toto paradigma prochází ale dramatickou změnou, jelikož se stále rostoucí vliv přikládá organismům, které představují až 90 % buněk v našem těle. Cílem přednášky je diskuse o realistickém posuzování a zvažování této dosud přehlížené složky každého lidského jedince.

Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., je ředitelem Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a profesorem na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Více než dvacet let se zabývá molekulární biologií parazitických prvoků, kteří způsobují řadu závažných onemocnění. Ve své vědecké kariéře získal mnoho prestižních ocenění, je členem Učené společnosti ČR, členem Kanadského institutu pro aplikovaný výzkum a letos si jej zvolila do svých řad Americká mikrobiologická akademie.

11.11.   Jiří Jankovský – Člověk (dítě) se zdravotním postižením v dnešní společnosti

Je zdravotní postižení neměnným a těžkým životním údělem - anebo úkolem, který má svá řešení?

Jaké jsou možnosti léčby, resp. rehabilitace? Jádrem přednášky bývalého ředitele Dětského centra Arpida Jiřího Jankovského jsou psychologické a etické souvislosti zdravotního postižení, jako je význam integrace lidí se zdravotním postižením, vyrovnání příležitostí a další.

Doc. PHDr. Jiří Jankovský, Ph.D. se věnuje dětské psychologii, pedagogice, somatopedii a etice v pomáhajícch profesích. Od roku 1993 do roku 2013 byl ředitelem Dětského centra Arpida, kde realizoval svou vizi komplexní koordinované péče o děti a mládež s motorickým a kombinovaným postižením. Za svou práci v sociálních službách získal mnoho ocenění. Jako pedagog působí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity.

18.11.   Petr Konvalina – Je ekologické zemědělství udržitelná alternativa?

Poslední dobou se v médiích často skloňuje téma ekologického zemědělství a biopotravin. Nejedná se však o pouhý marketingový projekt? Jaká pravidla musí dodržovat ekologičtí zemědělci a jaká je záruka, že nepodvádějí? Spotřebitele také často zajímá otázka, proč jsou biopotraviny dražší a zda dostávají něco lepšího, než když kupují klasické potraviny.

Doc. Ing. Petr Konvalina, Ph.D. je docentem v oboru Speciální produkce rostlinná. V současné době působí na Katedře agroekosystémů Zemědělské fakulty JU v Č. Budějovicích. Odborně se zaměřuje na problematiku ekologického zemědělství, kvality a zpracování biopotravin a využití alternativních (opomíjených) obilnin.

25.11.   Martina Slaninová Kyselková – K čemu je bakteriím dobrý sex?

Svět bakterií není vůbec nudný – některé mezi sebou svádějí tvrdé boje, jiné spolupracují. Když se ale bakterie zamilují, dokáží, narozdíl od lidí, každou známost využít ve svůj prospěch. Při sexu si totiž vyměňují své schopnosti. A tato dovednost se jim obzvlášť hodí při zvyšování odolnosti vůči antibiotikům.

Mgr. Martina Slaninová Kyselková Ph.D. vystudovala ekologii mikroorganizmů na Université de Lyon. V současné době je postdoktorandem Ústavu půdní biologie Biologického centra AVČR, kde se zabývá základním výzkumem rozmanitosti půdních bakterií, schopností bakterií předávat si genetickou informaci a získávat tak odolnost k antibiotikům.

2.12.   Jaroslav Šetek – Problematika korupce ve státní správě

Problematika fenoménu korupce ve státní správě je jedním z vážných problémů nově přistoupivších zemí Evropské unie. Reálná praxe je taková, že samotná doporučení a medializace problémů nestačí. Cílem přednášky je načrtnout základní negativní důsledky fenoménu korupce ve státní správě pro ekonomiku jako celek.

Základní rozdělení na tzv. ekonomické a neekonomické důsledky je nutno brát pouze jako ilustrativní, protože problém korupce je nutné chápat v celé jeho šíři, tj. jako nejen ekonomický či politický, ale jako celospolečenský problém, jehož náklady dopadají nejen na firmy, ale i vládní sektor a všechny daňové poplatníky.

Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D., je absolventem doktorských studií na Vysoké škole ekonomické v Praze se specializací na obor hospodářská politika, kdy se specializoval na problematiku ekonomických a sociálních aspektů při zajištění bezpečnosti státu. Orientuje se na problematiku ekonomických aspektů zločinu a bezpečnosti. Působí jako odborný asistent na Ekonomické a Teologické fakultě JU.

9.12.   Dalibor Kodrík – Stres prožívá i hmyz

Stres zná každý z nás - zažívá ho nejen člověk, ale všechny živé organismy na Zemi, nevyhýbá se proto ani hmyzu. V průběhu evoluce si vyšší organismy vyvinuly důmyslné systémy, jak se stresu bránit, u živočichů v nich zásadní roli hrají hormony. Přednáška se bude zabývat hmyzí hormonální soustavou a podrobně představí stresové hormony a jejich roli ve spouštění hmyzích obranných proti-stresových mechanismů.

Prof. RNDr. Dalibor Kodrík CSc. je vedoucím Oddělení biochemie a fyziologie na Entomologickému ústavu Biologického centra Akademievěd ČR. Ve svém výzkumu se zabývá studiem hmyzí endokrinologie, kde se specializuje na hormony, které řídí obranné reakce proti stresu. Pracuje také na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, kde je vedoucím katedry Fyziologie živočichů.

16.12.   Jan Samohýl – Charakteristika a znaky judaismu

Přednáška představí klíčové západní náboženství ve své základní charakteristice. Některé známé znaky židovství (monoteismus, micvot, pojetí Tóry apod.) bývají interpretovány "evropsky" a nezohledňují myšlení judaismu. Monoteismus jako odpovědnost člověka za svět, micvot jako cesta ke svobodě nebo pojetí Tóry jako pojetí bytostného vztahu. Součástí přednášky budou i ukázky některých náboženských předmětů

PhDr. Jan Samohýl, Th.D., je vedoucím Katedry filosofie religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V religionistické oblasti se zaměřuje především na judaismus a vztah tohoto náboženství ke křesťanství. Ve filosofii náboženství se soustředí na dialogický personalismus, kde je také patrný vliv židovského myšlení (Rosenzweig, Buber, Lévinas).