K boji s malárií může přispět objev českých vědců

ZIMNIČKA TROPICKÁ, přenášející malárii, je stále odolnější. Ale má i slabé místo, jak nyní objevil českokanadský vědecký tým.

Objev česko-kanadského týmu vědců může pomoci při hledání léku na malárii, která ročně zahubí přes milion lidí. A dalších 300 milionů onemocní.

Původcem malárie je komáry přenášený prvok rodu Plasmodium (též označovaný jako zimnička tropická, kvůli zimnicím provázejícím onemocnění), který cizopasí v lidských krvinkách. Na trhu je dnes už řada protimalarických léků, rostoucí odolnost však vede vědce k hledání i jiných způsobů léčby. Před několika lety se jim podařilo v tomto maličkém organismu najít membránový měchýřek připomínající chloroplast, buněčnou organelu, díky níž jsou rostliny schopné fotosyntézy.

To byl naprosto neočekávaný nález - naznačoval, že předkem parazita mohla být volně žijící fotosyntetizující řasa nebo že předek zimničky získal chloroplast tak, že pohltil tuto řasu jako potravu, ale nestrávil ji a ponechal si z ní redukovaný chloroplast označovaný jako apikoplast.

Po tomto objevu bylo jasné, že chloroplast v organismu zimničky se může stát její Achillovou patou: nic podobného totiž v lidských buňkách není a jakékoli léky na něj cílené, například všem dobře známé herbicidy, by mohly malárii účinně léčit. (Tato léčba se ostatně již používá v boji proti jiným parazitům - kokcidiím - infikujícím králíky.)

Rostoucí důležitost chloroplastu zimniček nasměrovala vědce, aby se pokusili přesněji určit jeho původ. Dosud se to moc nedařilo, neboť v průběhu evoluce dlouhé stovky milionů let ztratil řadu funkcí, znaků i vlastností využitelných při stopování minulosti.

V roce 2008 však vyšel v prestižním časopise Nature článek, v němž mezinárodní tým autorů v čele s jedním z nás (Miroslav Oborník, pozn. red.) a Robertem Moorem popsal fotosyntetického předchůdce plasmodií a jim příbuzných prvoků a nazval jej Chromera velia. K velkému překvapení byla tato nenápadná kulatá buňka objevena v australských korálech a poslední nálezy ukazují, že se zřejmě vyskytuje i v jiných mořích.

Přes deset let se řada vědců snažila objasnit původ apikoplastu, ale podařilo se to až česko-kanadskému týmu ve složení Jan Janouškovec, Aleš Horák, Miroslav Oborník, Julius Lukeš a Patrick J. Keeling. Nyní je zřejmé, že apikoplast malarických zimniček i chloroplast Chromery pocházejí z červené řasy neboli ruduchy.

Práci, na níž mají hlavní podíl zejména Jan Janouškovec a Aleš Horák (dříve Přírodovědecká fakulta JU a Parazitogický ústav AV ČR v Českých Budějovicích, nyní univerzita v Britské Kolumbii ve Vancouveru), teď zveřejnil prestižní časopis americké akademie věd PNAS.

Objev by měl pomoci při hledání léčiv proti malárii, kruté chorobě, která mimo jiné ještě před 100 lety sužovala i Evropu včetně některých oblastí Čech.