Akademické půlhodinky 20. cyklus

Přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii - Wortnerově domě, U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Program

5. 3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí

12. 3. Ondřej Doskočil: Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví 

19. 3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod - jak jezera oživují zničenou těžební krajinu

26. 3. Vendula Moravcová: Bochnatka americká - nenápadný vetřelec, který mění vody!

2. 4. Michal Baka: Na stopě nemoci - molekulární detektivka v našem těle

9. 4. Ondřej Chvojka: Co přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy dálnice D3 na Českobudějovicku

16.4. Roman Kuchta: Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna

Anotace

5.3. Michal Žurovec: Hmyz zblízka aneb proč jsme rádi, že jsou malí

Hmyz je nejpočetnější skupinou živočichů na Zemi – vědci odhadují, že existuje více než 5 milionů druhů! Jeho fascinující evoluční příběh začal před více než 400 miliony let, kdy se předkové hmyzu oddělili od širší skupiny šestinohých. Jako jedni z prvních postupně kolonizovali souš a rozrůznili se do obrovské rozmanitosti, kterou známe dnes. Klíčovými body v jejich historii byl vznik letu a vývoj různých forem proměny – od nedokonalé po dokonalou. Dnes díky moderním molekulárním analýzám a fosilním záznamům známe jejich detailní vývojový strom i s časovými milníky. Přednáška vás provede tímto úchvatným příběhem a pomocí makrosnímků z výstavy Hmyzí tváře odhalí krásu i tajemství těchto drobných, ale nepostradatelných obyvatel naší planety. Připravte se na evoluční cestu plnou překvapivých faktů a pohledů do světa hmyzu, který je neodmyslitelnou součástí přírody Země.

Prof. RNDr. Michal Žurovec, CSc., je pracovníkem Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Č.B. Zabývá se studiem hmyzu z hlediska molekulární biologie a genetiky. Je hlavním autorem fotografické výstavy Hmyzí tváře, která bude až do konce srpna k vidění v Jihočeském muzeu.

19.3. Klára Řeháková: Hojivá síla vod - jak jezera oživují zničenou těžební krajinu

Zjizvenou krajinu po těžbě hnědého uhlí dokáže voda proměnit v oázu života. Zatopením opuštěných dolů v západních a severních Čechách vznikají nová důlní jezera, z nichž příroda samovolně vytváří plnohodnotné ekosystémy kypící životem. Jejich vývoj sledujeme takřka v přímém přenosu od úplného prvopočátku. Fascinující roli v tomto procesu hrají vodní řasy. V přednášce si ukážeme, jak husté „řasové louky“ na dně jezer řídí koloběh živin a pomáhají udržet čistotu vody. Dozvíte se také, jak tyto mikroskopické organismy dokážou z vody odstraňovat těžké kovy, zbytky léčiv a další škodliviny.

RNDr. Klára Řeháková, Ph.D., z Biologického centra AV ČR se svými kolegy studuje ekologii řas a sinic v různých ekosystémech po celém světě. V posledních letech se zaměřuje na důlní jezera Milada, Most a Medard, kde studuje roli nárostových řas, jejich schopnost vázat živiny a jejich potenciál čistit vodu od nebezpečných látek a podpořit ekologickou stabilitu důlních jezer. Tento výzkum má nejen vědecký, ale i praktický význam – důlní jezera se v budoucnu stanou přírodními klenoty ideálními pro rekreaci, rybolov a další aktivity.

2.4. Michal Baka: Na stopě nemoci - molekulární detektivka v našem těle

Naše tělo neustále zanechává jemné molekulární stopy, které vypovídají o probíhajících procesech. Když se naruší rovnováha v organizmu nebo začne rozvoj onemocnění, začíná v těle probíhat intenzivní oxidativní stres. Ten není příčinou, ale spíše průvodním jevem a důsledkem tohoto narušení. Při oxidativním stresu vznikají specifické molekulární stopy - reaktivní aldehydy. Tyto molekuly jsou jako mikroskopičtí posli, kteří nám mohou včas prozradit skryté děje v těle ještě před prvními viditelnými příznaky. Výzkum ukazuje, že tyto molekuly mohou fungovat jako varovné signály pro širokou škálu onemocnění - od běžného zánětu přes zápal plic až po rakovinu kůže. Dokonce i u geneticky podmíněných nemocí, jako je leukémie nebo svalová dystrofie, nacházíme jejich charakteristické stopy. Současná věda však zatím naráží na překážku - nemáme metodu, která by dokázala zachytit a změřit všechny typy těchto důležitých molekul najednou. Náš výzkum směřuje k průlomu - vyvíjíme metodu,  která by z jediné kapky krve dokázala odhalit začínající onemocnění ještě před propuknutím prvních příznaků.

Ing. Michal Baka je doktorandem v Laboratoři metabolomiky a biochemie na Biologickém centru AV ČR. Zabývá se výzkumem reaktivních aldehydů v lidském těle. Jak tyto aldehydy vznikají, jakým způsobem je můžeme stanovit a hlavně, co nám ukáží.

16.4. Roman Kuchta– Záhadný případ nákazy tasemnicí z Lipna

Škulovci jsou známé tasemnice, které parazitují na člověku i zvířatech a vyskytují se ohniskově v Evropě, Asii i Americe. Až donedávna však neexistovaly žádné důkazy o jejich přirozeném výskytu v České republice. To se změnilo vloni, když se nakazil mladý muž po konzumaci kaviáru ze syrových jiker štiky ulovené na Lipně. Jaké druhy tasemnic mohou napadnout člověka, kde se s nimi můžeme setkat a jaké riziko nákazy nám hrozí? Přijďte si poslechnout fascinující zajímavosti o těchto největších lidských parazitech.

RNDr. Roman Kuchta, Ph.D., je vědeckým pracovníkem laboratoře helmintologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Zabývá se studiem parazitických červů (helmintů), zejména pak systematikou, biologií a fylogenezí tasemnic. Na Ostravské univerzitě a Jihočeské univerzitě přednáší parazitologii a helmintologii.